Stovky verbálních útoků zaznamenávají ročně zaměstnanci Úřadu práce ČR po celé republice. Agresivita klientů roste. V loňském roce došlo k 560 incidentům. Letos během ledna – srpna jich ÚP ČR evidoval téměř tři stovky. Jen v srpnu jich bylo 31. Nejčastěji dochází k napadení zaměstnanců v kanceláři a v prostorech kontaktních pracovišť. Výjimkou ale nejsou ani útoky na veřejném prostranství či v místě bydliště klienta, např. během šetření v terénu.
Bouchání do stolu, kopání do židlí, shazování počítačů a prásknutí dveřmi jsou téměř na denním pořádku na všech kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR. Z celkového počtu všech konfliktů v loňském roce se ve 14 případech jednalo o napadení fyzické a ve 13 z nich pak došlo k poškození majetku. Jen během osmi měsíců letošního roku evidoval ÚP ČR 290 incidentů. Rok od roku stoupá počet útoků, kdy jsou klienti pod vlivem alkoholu či návykových látek. Měsíčně jde o několik desítek takových případů.
„Výsledkem je trvalé napětí a stres na pracovišti, který je často doprovázen i následnými zdravotními problémy. A právě v souvislosti s rostoucím počtem útoků, a to i těch fyzických, přijímáme postupně další bezpečnostní opatření, která mají doplnit ta stávající, a ještě zvýšit ochranu našich úředníků i ostatních klientů,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Momentálně používá ÚP ČR v rámci svých možností a proporcí, které nabízejí budovy, v nichž jednotlivá pracoviště sídlí, několik opatření na ochranu svých zaměstnanců – vyšší počet pracovníků v kancelářích, bezpečnostní přepážky, navzájem propojené místnosti z důvodu zajištění cesty úniku před agresorem, SOS tlačítka, bezpečnostní kamery nebo ostrahu. Bezpečnost na kontaktních pracovištích ÚP ČR zvyšují i pravidelné návštěvy městské a státní policie. Zaměstnanci ÚP ČR procházejí psychologickou přípravou, aby věděli, jak jednat s klienty v konkrétní situaci. Nově tato opatření postupně doplňují prosklené dveře, které umožňují ostraze během úředních hodin diskrétně sledovat průběhy jednání v kancelářích, nebo vytvoření klientských zón.
„Zaměstnanci ÚP ČR vždy postupují při posuzování žádostí a přiznání dávek v souladu se zákonem a agresivní chování některých klientů nesmí být přehlíženo. Služba veřejnosti, kterou ÚP ČR zajišťuje, musí probíhat v prostředí elementární slušnosti. Klienti, kteří toto pravidlo nejsou schopni dodržet, musí za své chování nést i trestní odpovědnost,“ dodává ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek z Generálního ředitelství ÚP ČR Zdeňka Cibulková.
A na straně úředníků stojí i platná legislativa. Konkrétně jde o § 325 trestního zákoníku – „Násilí proti úřední osobě“, který stanoví sazbu odnětí svobody až na 4 roky. Pokud by pachatel svým jednáním způsobil napadenému újmu na zdraví nebo by spáchal tento čin se zbraní, zvyšuje se trestní sazba až na 6 let. V případě těžké újmy na zdraví či škody velkého rozsahu je sazba 3 – 12 let a pokud by měl útok fatální následky, hrozí útočníkovi 8 – 16 let odnětí svobody. Podle zákona je i samotná příprava takového jednání trestná.
Největší část incidentů na ÚP ČR tvoří verbální útoky. Útočníci častují zaměstnance úřadu výrazy, které se dají jen velmi zřídka publikovat. Výjimkou nejsou výhružky zbitím, fyzickou likvidací, ztráty zaměstnání, podáním trestního oznámení či nařčení z rasismu a šikany. Padají vyjádření typu: „Počkám si na tebe a rozkopu ti tvoji držku!“, „Najmu si bratrance a tobě i tvému manželovi zlámeme obě ruce a nohy, to se budeš divit!“, „Zkus mi dát doporučenku, tak tě zabiju, ty šmejde. Vím, kde bydlíš…“A objevují se i výhružky anonymní. V tomto ohledu je cílem zejména podlomení psychiky zaměstnance. Klient mu oznámí, že ví, kde úředník bydlí, kam chodí jeho děti či vnoučata do školy, že ho sleduje. Do této skupiny spadají i hrozby použitím střelné či jiné zbraně nebo uložením bomby.
Situace bývá občas tak vyhrocená, že jen profesionalita pracovníků a včasný zásah policie předejdou tomu nejhoršímu. V tomto ohledu velmi dobře funguje spolupráce s městskou a republikovou policií. Průměrná doba příjezdu policistů po nahlášení incidentu se pohybuje mezi 5 – 10 minutami. Pokud je klient hodně agresivní, odvedou si ho na služebnu. V mnohých případech už bylo podáno trestní oznámení.
„Pozitivně působí také přítomnost asistentů prevence kriminality, které ÚP ČR v rámci veřejně prospěšných prací, finančně podporuje. Jejich úkolem je hlavně komunikace a předcházení konfliktů. Tuto úlohu plní opravdu dobře,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.
Mezi hlavní důvody, které vedou k napadání zaměstnanců ÚP ČR, patří nespokojenost s výplatním termínem, rychlostí zpracování žádosti a následné výplaty dávek, s jejich výší či jejich nevyplacením v hotovosti, nepřiznáním dávky či podpory v nezaměstnanosti, vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání nebo neochotou doložit podklady nutné pro správní řízení. Velkou roli hrají v tomto ohledu také exekuce. Nejčastějšími terči slovního a fyzického napadání ze strany klientů jsou pracovníci hmotné nouze. Dochází k nim ale i v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory. Z 99 % působí na těchto postech ženy.
„Je třeba si uvědomit, že agresivní klienti neohrožují pouze úředníky, ale také další návštěvníky – mnohdy jsou to staří a nemocní lidé, rodiče s malými dětmi, klienti, kteří se dostali do krizové situace a po takovém zážitku mají strach na úřad přijít,“ uzavírá generální ředitelka ÚP ČR.
Několik případů napadení úředníků ze strany klientů, za které následoval trest
Jedním z případů, které nakonec skončily u soudu, bylo napadení úřednice na referátu nepojistných sociálních dávek. Klientka dotyčnou nejdříve slovně urážela a jak se stupňoval její vztek a agresivita, začala jí zcela vážně vyhrožovat zabitím. Jelikož se dopustila přečinu výtržnictví a vyhrožovaní, rozhodl soud o udělení pětiměsíčního trestu odnětí svobody s odkladem na 15 měsíců.
Klientka pobírající dávky hmotné nouze napadla před kontaktním pracovištěm ÚP ČR zaměstnankyni. Povalila ji na zem, opakovaně ji udeřila pěstí do krku a zad. Útočit přestala až po opakovaných výzvách dalších úředníků. Současně během incidentu klientka všem přítomným vulgárně nadávala a vyhrožovala. Poškozené způsobila zhmoždění hlavy, podvrtnutí krční páteře a zhmoždění krku, což si vyžádalo ošetření v chirurgické ambulanci a následnou pracovní neschopnost. Klientka spáchala svým jednáním zločin násilí proti úřední osobě a přečin výtržnictví, za což byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmínečným odkladem na zkušební dobu 2 let. Odsouzené soud uložil zaplatit ÚP ČR škodu ve výši 13 594 Kč.
Klientka žádající o přiznání dávek hmotné nouze odmítla doložit zákonem požadované podklady, které jsou nutné pro posouzení nároku na konkrétní dávku. Když se jí úřednice snažila vysvětlit, že bez těchto podkladů nemůže správní řízení pokračovat, žena ji napadla. Poté shodila ze stolu spisy, propisky a strčila do stolu. Zaměstnankyni se podařilo uskočit. Klientka chtěla pak uhodit pěstí úřednici do nosu, křičela na ni a používala vulgární výrazy. Následně zasáhli kolegové napadené a také další přítomní klienti. Zaměstnankyně ÚP ČR utrpěla psychickou újmu. Byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a nakonec se rozhodla pro změnu zaměstnání. Případ skončil u soudu, který útočnici odsoudil pro trestný čin výtržnictví.
V rámci kontrolního sociálního šetření navštívily zaměstnankyně ÚP ČR klientku pobírající dávky hmotné nouze v místě jejího trvalého bydliště. Žena je zprvu odmítala do bytu vpustit. Úřednice ji proto upozornily, že takové jednání může ovlivnit výplatu dávek. Klientka je následně vpustila dál. Ukázalo se, že na místě je i dcera žadatelky, kterou příjemkyně dávek neuvedla do okruhu společně posuzovaných osob a u které bylo důvodné podezření, že s matkou vede společnou domácnost. Jedna z úřednic ji vyzvala k prokázání jejího současného bydliště. Odpovědí byla neočekávaná rána pěstí a dvě facky ze strany její matky. Kolegyně napadené ihned přivolala pomocí tlačítka SOS Městskou policii, která na místo dorazila během 10 minut. Zaměstnankyni ÚP ČR odvezla sanitka na vyšetření do nemocnice. Celou věc v současné době řeší orgány činné v trestním řízení. Žena je stíhána za napadení úřední osoby.
