Každoročně aktualizovaná publikace a interaktivní aplikace think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR nabízí podrobné analytické vhledy do struktury a dlouhodobých trendů v počtech zaměstnanců státu, výše jejich průměrných platů a výdajů na ně za období 2003–2024. Aplikace a studie jsou dostupné na adrese: https://ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu.
Pro český stát pracuje téměř půl milionu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu – zaměstnanci státu. Státní úředníci z nich tvoří cca 75 tisíc (cca 15 %). S ohledem na to, jak velká je obvykle věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty a podíly na všech zaměstnancích státu poměrně nízké a případná očekávání ohledně rozsahu možných úspor v této oblasti jsou značně nadsazená.
V roce 2024 se počet zaměstnanců státu meziročně mírně zvýšil o zhruba 3 000 osob (cca +0.6 %). Ubylo hlavně úředníků v neústřední správě jako např. na finančních úřadech a úřadech práce (-3,6 %), zatímco jejich počty na ministerstvech se nezměnily. Výrazně přibylo státem placených pracovníků v regionálním školství, přibližně o 5 000, což ale s ohledem na jejich velký počet odpovídá nárůstu pouze o +1.8 %.
„Počty státních úředníků od roku 2011, od kterého lze čísla srovnávat, kolísaly mezi 71 a 79 tisíci. K poklesům došlo po roce 2010 a pak 2021 v rámci snah o konsolidaci veřejných financí,“ přibližuje klíčové trendy v počtech státních úředníků spoluautor studie Daniel Münich. Naopak školství spadající pod MŠMT k růstu zaměstnanosti státu poslední dekádu přispívá pravidelně. Souviselo to jak s demograficky taženým růstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství absentovala.
V roce 2024 reálné platy všech státních úředníků celkově stagnovaly, ale těch na ministerstvech poklesly, a to už pátý rok v řadě. Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrné mzdě v ekonomice, klesají už od roku 2019. V roce 2024 dosáhly nových minim, zejména v neústřední správě a u ostatních ústředních orgánů. Konkurenceschopnost platů v těchto sektorech tedy delší dobu klesá a v roce 2024 byla nejnižší za poslední dvě dekády.
Platové rozdíly mezi jednotlivými složkami státní správy i uvnitř složek zůstávají výrazné. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2024 zaměstnanci ministerstev (59 tis. Kč hrubého měsíčně), nejnižší naopak zaměstnanci neústřední státní správy. Průměrné platy zaměstnanců ministerstev se liší od průměrné mzdy v Praze v rozpětí +/- 15 %. Tato srovnání nicméně nezohledňují rozdíly v kvalifikačních požadavcích, vzdělání, věku, regionu a dalších, které však zohledňuje nedávná studie IDEA (2025).1
V roce 2024 dosáhly výdaje na platy zaměstnanců státu 265 miliard Kč, což je 11,8 % státního rozpočtu a 3,3 % HDP. Výdaje na samotné státní úředníky činily 43,5 miliardy Kč, tedy 1,9 % rozpočtu a 0,54 % HDP, přičemž náklady na platy úředníků ministerstev představovaly 16 mld. Kč, tedy 36 % celkových nákladů na státní úředníky. Laická očekávání, že úspory v těchto segmentech mohou výrazně přispět ke konsolidaci veřejných výdajů jsou tedy přehnaně optimistická.
Nominální výdaje na platy státních úředníků v posledních dvaceti letech převážně rostly, zejména mezi lety 2012–2019 kvůli růstu počtu zaměstnanců i platů. Po roce 2021 byl růst nominálních výdajů tažen snahou kompenzovat vysokou inflaci. Reálné výdaje však poslední dvě dekády kolísaly a od roku 2021 prudce klesly v důsledku inflace i snah o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2024 tak výdaje byly v reálném vyjádření na podobné úrovni jako v roce 2009.
