V průzkumu zaměřeném na efektivitu a motivaci zaměstnanců v pracovním prostředí se společnost Hays zaměřila na to, jak současní zaměstnanci využívají pracovní dobu a do jaké míry se cítí být efektivní, co by mohli udělat zaměstnavatelé pro další zlepšení efektivity ve svých týmech a co je motivuje k lepším pracovním výkonům. Průzkumu se zúčastnilo 700 zaměstnanců a uchazečů o práci napříč obory, specializacemi a senioritou.
„Naším záměrem bylo získat aktuální informace a podněty pro společnosti, jak se svými lidmi pracovat, jak je motivovat a na jaké oblasti se zaměřit, aby mohly co nejefektivněji využít potenciálu svých zaměstnanců,“ uvádí k průzkumu ředitel společnosti Hays Ladislav Kučera.
43 % zaměstnanců svou motivaci a spokojenost v současném zaměstnání zhodnotilo pozitivně a aktuálně změnu nevyhledávají. 57 % respondentů pak správná motivace momentálně chybí a potenciálně jsou otevřeni novým pracovním příležitostem.
Výsledky průzkumu ukazují také na trend, kdy si většina zaměstnanců uvědomuje nutnost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a nemají potřebu práce přesčas. Pravidelnou potřebu práce přesčas uvádí pouze 27% oslovených. Zaměstnanci rovněž přiznávají, že pracovním činnostem nevěnují plnou pracovní dobu – 11% dotázaných, tedy více než každý desátý stráví efektivní prací během pracovní doby méně než 50% času. Nejčastěji jim ke splnění pracovních úkolů postačuje 70 – 90% pracovní doby, tak odpovědělo 35% respondentů. Jak se z odpovědí ukázalo, zaměstnanci nevnímají práci nad rámec pracovní doby nepřesahující pět hodin týdne jako přesčas. 71% lidí tedy navíc nepracuje vůbec nebo maximálně do pěti přesčasových hodin týdně. Do deseti hodin práci navíc věnuje 22% respondentů a 7% oslovených stráví prací přesčas více než deset hodin týdně navíc.
Většina respondentů průzkumu se domnívá, že má k dispozici všechny potřebné nástroje pro to, aby svou práci mohli vykonávat bez problémů a s maximální mírou efektivity – tak odpovědělo 57% z nich. Zbylých 43% v tomto směru vidí prostor pro zlepšení. Největší rezervy dle jejich názoru má přímo vedení společností – celých 49% z nich uvádí, že na vině nižší efektivity je absence dobře fungujícího vedení se schopností správné motivace. Více než 33% lidí dále postrádá dobrou komunikaci v týmu, potřebné technologie nebo technické zázemí, školení a další vzdělávání pracovníků či lepší organizaci práce v týmu. Necelých 30% respondentů by uvítalo rozšíření stávajícího týmu, neboť svěřenou práci při současném počtu zaměstnanců není možné zvládnout.
Je alarmující, že tři faktory z prvních čtyřech se přímo dotýkají vedení a managementu. Je zřejmé, že správné vedení a pravidelná komunikace zaměstnancům chybí. Svým přístupem mohou organizace přímo ovlivnit motivaci a angažovanost svých zaměstnanců, uvádí Ladislav Kučera.
Peníze stále motivují nejvíce, v závěsu je pochvala od šéfa
Finanční ohodnocení je faktorem, který zaměstnanci nejlépe vnímají jako ocenění kvalitní práce a jak uvádějí, dále je motivuje lepším pracovním výkonům. Vyjádřilo se tak téměř 75% odpovídajících. Velmi pozitivně je vnímána pochvala od nadřízeného, stojí o ni 56% respondentů. Zaměstnanci by dále v rámci motivace ocenili možnost flexibilní pracovní doby či home office (54%), tato odpověď byla nejčastější u zaměstnanců, kteří u současného zaměstnavatele působí déle než 4 roky. Impulsem jsou také individuální odměny za nadstandardní výkony ve formě poukázek, zážitků a podobně (47%) či získání nových kompetencí (vedení lidí, zodpovědnost za novou aktivitu, např. školení – 44%), povýšení ocení 40% zaměstnanců.
Firemní akce příliš netáhnou, ale nováčci o ně stojí
Nováčci pracující ve firmě méně než 1 rok mají větší chuť trávit čas s kolegy i mimo běžné pracovní prostředí a častěji oceňovali možnost účastnit se celofiremních akcí či poskytování různých týmových odměn a společných zážitků. Obě tyto aktivity však v našem průzkumu pomyslnou tabulku motivačních preferencí uzavírají, a to s deseti, respektive patnácti procenty zájemců o tento způsob motivace.