Sněmovna ve středu schválila úpravu podmínek hrazení pojistného u dohodářů, konkrétně u zaměstnaných na dohodu o provedení práce (DPP). Ke zpřísnění podmínek placení sociálního a zdravotního pojištění mělo původně dojít od letošního července účinností velké novely zákoníku práce, nicméně poslanci rozhodli nyní jinak. Povinnost týkající se zaměstnaných na DPP začne platit až od ledna 2025, zároveň se změnily i podmínky. Ve výsledku bude pro firmy zaměstnávání lidí na DPP nadále výhodné, nicméně pouze těch, kteří mají celkově jen jednu dohodu o provedení práce, nebo těch, které daný zaměstnavatel zaregistruje na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, dříve než ostatní zaměstnavatelé, u nichž má zaměstnanec také podepsanou dohodu o provedení práce. Podrobnosti vysvětluje Jan Tuček, daňový poradce a partner společnosti BDO.
Úprava, kterou schválili poslanci, zavádí dva režimy dohody o provedení práce, které lze nazvat jako hlavní a vedlejší. „První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 korun,“ uvádí Jan Tuček z BDO.
Pro všechny ostatní dohody, které může mít zaměstnanec uzavřené s dalšími firmami, budou již nicméně platit přísnější pravidla. Pojistné bude nutné hradit u všech s měsíčním příjmem 4 000 korun a výše.
Záležet bude tedy na tom, kdo ze zaměstnavatelů svého dohodáře zaregistruje jako první. „Zaměstnanci s dohodou o provedení práce registrovaní na sociální správě budou pro zaměstnavatele nadále výhodní. Firmy se nicméně obávají zvýšení administrativní zátěže a zvažují i tak omezení dohod,“ komentuje Jan Tuček z BDO.
Změna přichází kvůli řetězení dohod a ke zpřehlednění podmínek
„Cílem změny je zamezit řetězení dohod o provedení práce. Za starých podmínek totiž mohl mít daný člověk několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, a pokud se u všech jednotlivě vešel do limitu výdělku 10 tisíc korun, mohl se i s běžným příjmem v řádu několika tisíce korun vyhnout placení pojistného, což zatěžovalo státní kasu,“ komentuje Jan Tuček z BDO.
U původně navržených podmínek placení pojistného u DPP podle velké novelizace zákoníku práce firmy namítaly, že povinnosti nejsou příliš přehledné a že si nebudou moci ani naplánovat, kolik je zaměstnávání lidí na DPP bude reálně stát. „Nově schválená úprava podmínky zjednodušuje a zpřehledňuje,“ dodává Jan Tuček z BDO.
Poslanci schválili úpravu v rámci novely zákona o investičních společnostech, ke které změny pro DPP jako pozměňovací návrh připojil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Novelu musí schválit ještě senátoři a prezident, nicméně se v dalším legislativním procesu neočekávají komplikace, firmy by s ní proto měli již začít počítat.
