Skoro o miliardu korun ročně by podle odhadu vlády přišel systém veřejného zdravotního pojištění v případě schválení předlohy skupiny poslanců z opozičního klubu TOP 09 a Starostů, podle níž by se při práci na částečný úvazek počítal odvod ze skutečného výdělku. Kabinet by proto měl v pondělí zaujmout k navrhované novele příslušného zákona podle podkladů záporné stanovisko. Rozhodnou o ní zákonodárci.
Norma by podle autorů přispěla k rozšíření částečných úvazků, víc by je využívaly matky malých dětí nebo lidé, kteří se starají o stárnoucí příbuzné. Kabinet ale označí její finanční dopady za zásadní. „České zdravotnictví se nadále potýká s následky předchozí ekonomické krize a v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je dlouhodobě podfinancované,“ stojí v předběžném stanovisku.
Vládní legislativci navíc předkladatelům vytkli několik faktických omylů ve zdůvodnění předlohy a poukázali na to, že by založila nepřípustnou nerovnost mezi skupinami plátců pojištění. Novela by zrušila minimální vyměřovací základ jen u zaměstnanců, ponechala by jej ale u osob samostatně výdělečně činných i u lidí bez zdanitelných příjmů. Minimální záloha zaměstnanců letos činí 1485 korun, v souvislosti s růstem minimální mzdy se meziročně zvýšila o 148 korun.
Předkladatelé tvrdí, že minimální vyměřovací základ demotivuje zaměstnance i zaměstnavatele k uzavírání pracovních poměrů na zkrácený úvazek. Vede podle nich taky k obcházení povinnosti hradit doplatek do minimálního vyměřovacího základu prostřednictvím sjednávání dohod o provedení práce.
Vládní právníci poukazují na to, že už nyní zákon vyjmenovává skupiny lidí, které doplatek do minimálního vyměřovacího základu odvádět nemusejí. Připouštějí, že v případě nutnosti by se mohl tento okruh rozšířit.