V zemědělství se ekonomika dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovní síly, což je nejvíce patrné během žní, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Příčinou je zejména fyzicky náročná práce, často nepříznivé podmínky a nízké výdělky. V letošní sezóně proto farmářům pomáhá jak moderní technika, tak brigádníci.
Více než polovina zemědělských podniků v Česku, konkrétně 59 %, se podle Agrární komory potýká s nedostatkem zaměstnanců po celý rok, nejen v sezónních obdobích. Situaci navíc zhoršuje výrazný problém s generační obměnou: téměř 60 % pracovníků v zemědělství je starších 45 let a mladší ročníky o práci v oboru většinou nejeví zájem. Zemědělství tak čelí dvojímu tlaku – nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.
„V letních měsících, zejména v období sklizně, nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů. Nedostatek lidí hlásí farmy i v oblasti péče o hospodářská zvířata – hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata. Tato místa jsou zásadní pro bezproblémový chod zemědělského provozu, přesto je jejich dlouhodobé obsazování stále obtížnější,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Dle údajů ČSÚ si pracovník v zemědělství vydělal v 1. čtvrtletí 2025 průměrně 33 945 Kč hrubého, tedy o téměř 13 000 Kč méně, než činil celostátní průměr (46 924 Kč).
Technologie jako nutnost, ne luxus
„Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně – a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Moderní stroje jsou vybaveny GPS a senzory pro autonomní provoz. Traktory jedou přesně po vytyčené trase, postřikovače s kamerou rozpoznávají plevel od plodiny a robotické jednotky dokážou mechanicky odplevelovat bez chemie. Během žní je tento technologický pokrok zásadní – úrodu je třeba sklidit rychle a lidí je nedostatek.
Pomoc zvenčí: brigádníci a zahraniční pracovníci
Vedle technologií představují během sezóny důležitou pracovní oporu také brigádníci. Ti pomáhají především u ručně náročnějších prací, při sklizni chmele, ovoce, zeleniny nebo na živočišné farmě. Podle portálu JenPráce.cz je o sezónní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností, vydělají si mezi 120 a 170 Kč/hodinu I když nemohou dlouhodobě nahradit chybějící zaměstnance, v klíčových týdnech sezóny sehrávají nezastupitelnou roli.
Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit i prostřednictvím zahraničních pracovníků. Často jde o sezónní výpomoc z Ukrajiny či dalších východoevropských zemí, kterou zajišťují pracovní agentury. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2024 v Česku zaměstnáno přes 18 000 cizinců v zemědělství, lesnictví a rybářství, přičemž největší podíl tvořili právě Ukrajinci. Zaměstnávání zahraničních pracovníků však často naráží na složitou administrativu, zejména u krátkodobých kontraktů, kde bývá náročné sladit požadavky zaměstnavatelů s platnou legislativou. Přesto zůstávají zahraniční dělníci nepostradatelnou součástí sezónních prací, bez nichž by mnohé farmy jen těžko zvládaly vrchol sklizně.
