Zvýšení minimální mzdy od ledna o 1100 korun na 11.000 korun nebude mít na jihomoravské firmy výrazný dopad. Už nyní zaměstnanci i v nejhůře placených profesích zpravidla berou kvůli nedostatku pracovních sil více, vyplývá z odpovědí firem oslovených ČTK. Tam, kde však budou muset mzdu zvýšit, se zvýší celkové odvody za zaměstnance. Zaměstnavatelé upozorňují také na to, že nelze zvýšit mzdu pouze nejhůře placeným, ale de facto všem, aby zůstaly proporce v platech zhruba stejné.
„Nejnižší platy ve výrobě jsme museli zvednout už od října o 20 procent, abychom dokázali vůbec sehnat lidi,“ řekl Jan Chrištof mladší, jednatel prádelenské společnosti Chrištof. Podle něj má zvýšení minimální mzdy spíše obecný dopad na podniky v tom, že musejí zvyšovat mzdy, aby byly konkurenceschopné.
V Papírnách Brno se zvýšení mzdy na úroveň minimální týká jen vrátných. „Větší problém je zvýšení mezd u obslužných profesí, abychom zachovali relace mezi jednotlivými profesemi. Problém nastává i v ceně hodinové práce u agenturních pracovníků, které zaměstnáváme sezonně. Toto navýšení bude poměrně značné. Zvýší se cena hodiny práce a s tím související odvody i cena práce agentur. Přičemž musíme zachovat stejné ocenění pro naše i cizí agenturní pracovníky,“ uvedla výkonná ředitelka Sylva Vodičková.
Žádný dopad neočekává předseda představenstva textilky Nová Mosilana Pavel Zezula, která zaměstnává i zahraniční pracovníky. „Dopad by to mohlo mít na některé externí servisní služby,“ předpokládá Zezula.
Například v Minervě Boskovice, která vyrábí šicí stroje, je minimální mzda stanovená kolektivní smlouvou na 14.344 korun, což odpovídá v podniku 88 korunám za hodinu. „Osobně neznám zaměstnance, který dostává pouze minimální mzdu a nemá jiný příjem, většinou ne legální. Samozřejmě však bude mít zvýšení minimální mzdy dopad zejména na cenu služeb, protože se zvýší o povinné odvody personální náklady firem,“ řekl předseda představenstva František Hrda.
Minimální mzdu pobírá podle statistik zhruba 3,2 procenta zaměstnanců. Po zvýšení dosáhne přibližně 38 procent průměrné mzdy, která letos dosahovala ve třetím čtvrtletí v ČR 27.220 korun. V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek přibližovat ke 40 procentům průměrné mzdy.
