Čtvrtina Čechů chce změnit zaměstnání, většina však pasivně čeká na lepší nabídku

Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že v uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání 21,7 % Čechů. Další čtvrtina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá (6,7 %), nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží (18,3 %). Další téměř třetina zaměstnanců (29 %) v průzkumu uvedla, že je otevřená zajímavým pracovním nabídkám, pokud by se objevily. Zhruba 13 % dotazovaných uvedlo, že cítí silnou potřebu začít dělat něco úplně jiného než dosud.

Kdo změnil zaměstnání a proč?

Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 21,7 % lidí, což je o 4,7 % více než v předchozí vlně průzkumu. Míra fluktuace byla výrazně vyšší u mužů (25,8 %) než u žen (17,9 %). Nejvyšší podíl těch, kteří měnili práci, připadá na věkové kategorie 25 až 34 let (29,2 %) a 35 až 44 let (25,3 %). Jako nejčastější důvod pro změnu zaměstnavatele uváděli respondenti průzkumu získání lepších pracovních podmínek (33 %), nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem (27 %) a osobní touha po změně (23 %). Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců došlo v oblasti zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu, v chemickém průmyslu a ve veřejné správě. „Fluktuace v zemědělství či lesnictví je v letních měsících tradičně silná, zajímavé jsou však intenzivnější pohyby ve veřejné správě. Zaměstnanci úřadů jsou obvykle loajální pracovníci, nicméně je vidět, že bohatá nabídka pozic v komerční sféře je i navzdory růstu platů ve státní a veřejné správě lákavá,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.

Kdo hledá novou práci?

Novou práci aktuálně aktivně hledá 6,7 % dotazovaných a 18,3 % se po nových pracovních nabídkách a příležitostech poohlíží. Ženy jsou mírně aktivnější než muži, novou práci si aktivně hledá 7,7 % žen a 5,6 % mužů. Nejaktivněji hledají jinou práci zaměstnanci ve věkové skupině 35 – 44 let. „Zástupci mladší generace spadají spíš do kategorie pasivních kandidátů, předpokládají, že si je najde jejich potenciální zaměstnavatel sám. Očekáváme, že s úbytkem pracovních nabídek, který se již nyní začíná v řadě regionů objevovat, počet pasivních uchazečů klesne. Kdo bude chtít získat novou a atraktivní práci, bude se o to muset osobně zasadit,“ vysvětluje Alžběta Honsová. „Aktuální predikce náborů ze strany zaměstnavatelů jsou navíc velmi konzervativní a opatrné,“ dodává.

Spokojenost a obavy

Oproti předchozímu čtvrtletí se mírně snížil (-3 %) počet lidí, kteří jsou spokojeni se svým stávajícím zaměstnavatelem (65 %). Zároveň mírně stoupl podíl zaměstnanců (na 6,2 %), kteří se velmi obávají, že by mohli přijít o práci. Více se obávají muži (8,6 %) než ženy (3,9 %), nejčastěji ve věkových kategoriích 25 až 44 let. Dle Alžběty Honsové mají relativně největší obavy ze ztráty práce lidé pracující ve výrobě a průmyslu konkrétně v oblasti zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu (20 %), tradičně v oblasti hotelnictví a stravování (11 %), ale také v oblasti IT a podnikových služeb (11 %).

Přidej komentář jako první k "Čtvrtina Čechů chce změnit zaměstnání, většina však pasivně čeká na lepší nabídku"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*