Jak přitáhnout mladou krev?

Požadavky Mileniálů, či generace Y, na pracovním trhu bývají náročné. Nestačí jim pouze adekvátní mzda, kterou beztak především absolventi považují za nízkou, ale hledají u zaměstnavatelů i další pro ně důležité aspekty. Chtějí vykonávat smysluplnou práci, podporují inkluzi a dobrovolnické aktivity, preferují zaměstnavatele s dobrým brandem a vyžadují firemní kulturu na úrovni.

Na oplátku pak mohou přinést do organizace pohled a zkušenosti generace, která je důležitá nejen jako významný zdroj zaměstnanců, ale i zákazníků a obchodních partnerů. Jsou také kreativnější, preferují týmové prostředí, rozumí si s nejmodernějšími technologiemi, vytvářejí si silné vazby se svými nadřízenými, a přestože je pro ně důležitá rovnováha mezi pracovními a mimopracovními aktivitami, jsou ochotni v práci trávit nadstandardní množství času.

Mileniálové jsou většinou definováni jako narození mezi počátkem 80 let a druhou polovinou 90. let. Stávají se hlavní pracovní silou a jsou zvyklí v ruce v podobě mobilu iPhone 6 a výše držet v ruce větší výpočetní výkon, než měla celá NASA v roce 1969, či 2x vyšší výpočetní kapacitu, než která v podobě Deep Blue v roce 1997 porazila Garryho Kasparova. Řadu věcí, které by dříve dělalo IT oddělení, dnes běžně ve firmách zvládnou Mileniálové sami, a to i proto, že jsou otevření průběžnému vzdělávání. Podle studie společnosti Deloitte také v práci daleko více vyhledávají technologie a jsou přitahováni rychle se rozvíjejícími obory.

Zaměstnanci generace Y chtějí pracovat pro firmy, které je uznávají jako individuality, nejen jako součást systému. V kariéře hledají příležitosti pro růst a změnu rolí a rozvoj nových dovedností. Firemní kultura je má udržovat spokojené a poskytovat jim dostatek příležitostí pro růst a rozvoj. Dokonce podle údajů personální agentury Grafton upřednostňují zajímavé úkoly, benefity a příjemnou atmosféru na pracovišti před finanční kompenzací. A to nutí zaměstnavatele k tomu, aby firemní kultuře začali věnovat zvýšenou pozornost.

Firemní kultura patří mezi často opomíjené oblasti ovlivňující nábor zaměstnanců, výkonnost pracovníků i úspěch firmy. Průzkum University of Warwick zjistil, že šťastní pracovníci jsou o 12 % produktivnější a nešťastní o 10 % méně produktivní než průměr. Nespokojení zaměstnanci dělají na své pozici jen nezbytné minimum práce a výkonní nedocenění pracovníci odcházejí. Problematice odchodů se pak blíž věnovala studie Columbia University, která ukázala, že obměna pracovníků firem s bohatou firemní kulturou je 13,9 %, ale pravděpodobnost změny místa u zaměstnanců organizací s chudou firemní kultury je 48,4 %.

Zaměstnanci, jejichž hlavní motivaci v práci nepředstavují peníze, jsou podle agentury Grafton spokojenější, výkonnější, kreativnější, mají lepší předpoklady pro další růst a méně často odcházejí jinam. Firmám se proto vyplatí na takové pracovníky soustředit a vyjít jim z hlediska firemní kultury maximálně vstříc. S tím souvisí i celkové pracovní prostředí a pravidla chování, která musí zaměstnancům vyhovovat. Chtějí se v práci cítit komfortně.

Z globálního průzkumu společnosti Randstad vyplývá, že pro všechny zaměstnance je primární dostatečné atraktivní finanční ohodnocení. U věkových skupin do 34 let ale mezi 5 nejdůležitějšími atributy, které u svého zaměstnavatele hledají, hned po finančním ohodnocení jasně vítězí příjemná pracovní atmosféra a work-life balance. Čím starší zaměstnanci, tím důležitost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem narůstá. Společnosti, které budou schopny svým lidem opravdu umožnit dobré skloubení pracovního a osobního život, budou podle Randstadu v přitažlivosti pro nové talenty ve výhodě. I z mileniálů se totiž prý stávají rodiče, nechtějí se ale vzdát svých koníčků a práce a jejich touhou je moci dělat vše dohromady.

Dalšími důležitými tématy jsou pro Mileniály diverzita a inkluze. Společnosti s kulturou vědomé inkluze budou mít podle personální agentury Manpower dostatek talentů, pomohou ženám dostat se do seniorních pozic a budou dosahovat nejlepších výsledků. Flexibilita a schopnost prolnout práci s domovem bude i nadále velmi důležitá, zejména s ohledem na skutečnost, že ženy tradičně stráví denně mezi 90 minutami a několika hodinami péčí o členy domácnosti, přičemž stárnoucí populace povede k ještě vyšší potřebě pečovat o starší členy naší společnosti. Průzkum Manpoweru mezi příslušníky generace Y tuto tezi podporuje: Ženy plánují strávit více času doma, aby se mohly starat o ostatní – děti, starší příbuzné, partnery, a dokonce i v rámci dobrovolnictví. V případě dobrovolnických prací vedou mezi mileniály zvířecí útulky, střediska ekologické výchovy, farní charity, terapeutické dílny a diakonie. Alespoň dle 398 zaměstnanců společnosti SAP, kteří v průběhu října odpracovali téměř 3200 dobrovolnických hodin.

Zajímavým příkladem inkluze je pak program Autismus v práci společnosti SAP Services. V rámci něj firma zaměstnává pracovníky, kterým byla diagnostikovaná porucha autistického spektra. Zaměstnanci s Aspergerovým syndromem působí na běžných pracovních pozicích, například v oblasti zpracování dat anebo v administrativě, jen pro ně bylo ve spolupráci s Národním ústavem pro autismus speciálně upravené přijímací řízení. Aktuálně jich v SAP Services pracuje 12 a číslo určitě dál poroste, cílem firmy totiž je, aby tvořili 1 % zaměstnanců, což odpovídá i jejich zastoupení v populaci. Za tento program byl SAP Services oceněn cenou Zaměstnavatel bez bariér, kterou organizuje Konto Bariéry.

Přidej komentář jako první k "Jak přitáhnout mladou krev?"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*