Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v květnu

K 31. 5. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 200 675 uchazečů o zaměstnání. To je o 9 153 méně než v dubnu a o 28 957 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší hodnotu od května 1997, kdy bylo bez práce 193 442 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 179 740 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 2,6 % (duben 2019 – 2,7 %, květen 2018 – 3 %).

Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v květnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 346 552, z toho 14 023 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 97 442 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 249 110 pozic pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za duben 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance převážně v technických a dělnických oborech.

„V řadě regionů je podíl nezaměstnaných osob na historických minimech. Česká ekonomika je stále v dobré kondici a pracovní trh ovlivňují i sezónní práce, které jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii, cestovním ruchu, zemědělství a zahradnictví, ale také v lesnictví, rybářství, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Rekordní hodnoty, pokud jde o pokles nezaměstnanosti, ale podle ní zároveň komplikují situaci na pracovním trhu.

„Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, poptávají dělnické profese, ale také odborníky v informačních technologiích. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň jsme se ještě více zaměřili na zkvalitnění a zefektivnění naši činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu a naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv.“

Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce. Jeho prostřednictvím zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně.

„Obecně považujeme podporu zaměstnavatelů v současné době za velmi důležitou. Zejména v souvislosti s průběhem 4. průmyslové revoluce je důležité, abychom měli přehled o jejich vzdělávacích a personálních potřebách. Můžeme tak mnohem lépe reagovat na změny, které přicházejí s automatizací a digitalizací, a predikovat vývoj struktury profesí v regionech,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.

Jak už bylo řečeno, v uplynulém měsíci pokračoval pokles nezaměstnanosti. Ten meziměsíční zaznamenalo v květnu 75 regionů, nejvyšší pak okres Český Krumlov (o 15,1 %), Prachatice a Klatovy (oba o 12,1 %), Znojmo a Jindřichův Hradec (o 11,9 %), Písek (o 10,8 %), Svitavy a Tábor (shodně o 10,4 %) a Jeseník (o 10,1 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla v okresech Ústí nad Orlicí a Jičín (shodně o 0,4 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1 %), Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Pelhřimov a Plzeň-jih (oba 1,3 %), Benešov (1,4 %), Ústí nad Orlicí, Písek, Praha-západ a Prachatice (shodně 1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,8 %), Most (5,2 %), Ostrava-město (5,1 %), Ústí nad Labem (4,9 %), Chomutov (4,8 %), Bruntál (4,7 %), Louny (4,4 %) a Znojmo (4,2 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 2,8 % a mužů na 2,4 %. 

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 346 552 volných pracovních míst, což je o 6 633 více než v dubnu a o 63 309 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (72 690), ve Středočeském (59 179), v Plzeňském (39 499), Pardubickém (26 469) a Jihomoravském (25 161) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7 207 pozic na dohodu o provedení práce a 6 816 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,2), Jeseník (3,2), Sokolov (2,8), Ústí nad Labem (2,6), Most (2,4), Hodonín (2,2), Znojmo a Bruntál (shodně 2,1). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 093 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci nárůst poptávky po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci května evidoval 36 529 takových pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě, zemědělství, lesnictví či rybářství nebo uklízeče. V menší míře se objevují též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je třeba po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, pracovnících do zahradnictví a rekreačních středisek, sběračích ovoce, řidičích, dělnických profesích, obsluze na koupalištích, zaměstnancích v turismu, ubytovacích a hotelových službách nebo pohostinství. Zaměstnavatelé ale hledají většinou brigádníky prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

Obecně měli zaměstnavatelé v květnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, pomocné manipulační pracovníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce.

„Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a „pracují“ s nimi mnohem intenzívněji.

Během května se na ÚP ČR nově přihlásilo 33 888 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 1 929 osob, meziročně pak vyšší o 657 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 43 041 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 10 001 méně než v dubnu a o 3 356 méně než rok předtím. Novou práci získalo 25 871  lidí – o  10 534 méně než v předchozím měsíci a o 3 507 méně než v květnu 2018.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 43,2 roku. Mezi evidovanými bylo 74 949 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,3 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 25,8 % – celkem  51 803. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 574 dny.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 106 851 žen (53,2 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 35 109 OZP (17,5 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Ke konci května evidoval ÚP ČR celkem 7 743 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 1 011 a meziročně pak o 581 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,9 % (duben 2019 – 4,2 %, květen 2018 –  3,6 %). Bez práce bylo k 31. 5. 2019 celkem 4 615 bývalých studentů, tj. o 912 méně než v předchozím měsíci (duben 2019 – 5 527, květen 2018 – 4 997, květen 2017 – 7 620). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 76 682 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci května podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 12 857 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci května na nich pracovalo celkem 6 021 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce, nebo působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci května šanci získat zaměstnání 3 093 uchazečů. Celkem 14 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 833 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 721 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 417), Olomouckém (2 302), Ústeckém (1 053) a Jihomoravském (948) kraji. Jen v květnu přijal Úřad práce ČR 80 žádostí. S 6 376 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 50 z nich v květnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka nebo obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 389 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (88), Olomouckém (84), ve Zlínském (46) a v Jihomoravském (45) kraji. Celkem  181 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 8 266 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 851), v Moravskoslezském (1 405) a Jihomoravském (707) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 684 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 5. 2019 se jich účastnilo celkem 785 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci května 1 017 osob se zdravotním postižením (z toho jich 29 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 180 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 69 634 lidí, tj. 34,7 % všech uchazečů vedených v evidenci (duben 2019 – 34,2 %, květen 2018 – 29,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 900 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 67 742 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za duben 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, EU28 – 6,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 %, EU28 6,4 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.

Přidej komentář jako první k "Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v květnu"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*