S klesající nezaměstnaností a nouzí o lidi výrazně roste i poptávka po čerstvých absolventech škol. Zatímco dříve firmy preferovaly absolventy, kteří již během studia absolvovali alespoň nějakou pracovní stáž či praxi, dnes najdou uplatnění i mladí lidé bez praxe. Počet absolventů škol, kteří se jsou schopni prokázat praxí při studiu, ovšem roste.

V technických oborech jde průměrně o 60 % uchazečů o práci, v IT dokonce až o 80 %. Studenti humanitních oborů jsou v tomto ohledu pozadu, praxí či stáží jich projde maximálně třetina. Vyplývá to z nedávaného šetření personální agentury Grafton Recruitment, které se zaměřilo i na pracovní příležitosti a nástupní mzdy absolventů.

„Růst počtu absolventů, kteří při studiu prošli alespoň základní pracovní praxí, zaměstnavatelé vítají a jsou ochotni to ocenit,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment a dodává: „Finanční představy absolventů škol jsou sice obvykle o něco vyšší, než jaká je realita, přesto mají díky plošnému růstu mezd šanci získat dobře placenou práci. V některých oborech, například v IT, překračují nástupní mzdy i 40 000 Kč, běžně dosahují i mimo Prahu 30 000 Kč.“ Dobrou zprávou přitom je, že rozdíl mezi mzdami absolventů technických a humanitních škol již nejsou tak dramatické. Je to zejména díky širšímu uplatnění humanitních absolventů v segmentu podnikových služeb, kde je ovšem výrazný tlak na znalost cizích jazyků.

Velký rozdíl mezi oběma skupinami absolventů však nadále panuje v počtu pracovních nabídek.  Průzkum ukázal, že absolventi technických škol mají ve všech regionech ČR výrazně větší šanci najít zajímavé pracovní místo než absolventi humanitních oborů. V Praze, Ostravě, Brně či Olomouci činí poměr pracovních nabídek pro obě skupiny 6:4, v ostatních regionech 8:2, na Zlínsku dokonce 9:1.

Nejvhodnějšími a také nejčastějšími pozicemi pro absolventy technických škol jsou v současné době dle odborníků Grafton Recruitment konstruktér, vývojář, tester, inženýr kvality, technolog či elektroinženýr. Absolventi humanitních škol se zase mohou uplatnit jako pracovníci v administrativě či v zákaznických službách anebo HR administrátoři. Po školách s ekonomickým zaměřením se mladí lidé uplatní nejčastěji jako účetní či finanční analytici. Nutno podotknout, že valná většina pracovních pozic vyžaduje dobrou znalost angličtiny, výjimkou nejsou ani požadavky na znalost dvou cizích jazyků.

Protože na trhu panuje skutečně velký nedostatek lidí, není výjimkou, že si absolvent může vybírat z více pracovních nabídek.  V oborech, kde je situace na trhu práce skutečně vyhrocená, například v IT, se firmy snaží svou nabídkou zaujmout dokonce už studenty z posledních ročníků. Absolventi pak svého zaměstnavatele vybírají nejčastěji podle značky, možnosti profesního růstu a firemní kultury. „Dost často dávají přednost velkým mezinárodním firmám, protože je přitáhne známost značky, a navíc právě zmíněné možnosti kariérního postupu,“ vysvětluje Jitka Součková a dodává: „Současně si absolventi velmi hlídají work-life balance a flexibilitu a klesá ochota zůstávat v práci déle či dělat nad rámec svých kompetencí.“