Počet zahraničních pracovníků v Česku dále roste. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jich loni bylo 935 tisíc, meziročně o 11 % více. Tento trend potvrzují i data Gi Group a Grafton Recruitment. Zatímco loni pracovníky ze zahraničí zaměstnávaly zhruba dvě třetiny společností, letos jde už o 84 %. Firmy přitom oceňují zejména jejich přínos při rychlejším obsazování otevřených pozic a při zajištění směn. V každodenním provozu ovšem mezi českými a zahraničními pracovníky přetrvává celá řada bariér, především v komunikaci a v rozdílném přístupu k práci. Většina společností přesto integraci mezinárodních týmů systematicky neřeší.
Přínosy napříč obory
I když dnes zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění napříč všemi sektory ekonomiky, nejvýrazněji jsou zastoupeni v logistice, kde je dle dat Gi Group a Grafton Recruitment zaměstnává až 92 % firem, a v průmyslu (86 %). „Zahraniční pracovníci přestávají být v českých firmách doplňkem pracovních týmů, ale stávají se jejich stabilní součástí. Klíčovou roli hrají především v oborech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí, a pak také u fyzických, směnných a méně atraktivních pozic,” říká Radka Čechová manažerka z Gi Group Grafton Recruitment.
S pracovníky jiné národnosti se ve svém zaměstnání dle průzkumu Gi Group a Grafton Recruitment setkalo již 70 % lidí, meziročně o 3 procentní body více. Přínos zahraničních kolegů vnímají především v každodenním provozu. Nejčastěji zmiňují lepší obsazenost směn (28 %), přenos mezinárodních zkušeností (26 %) a také nižší pracovní tlak díky dostatečnému počtu lidí v týmu (23 %). Firmy se naopak na přínosy dívají více optikou náboru a výkonu. Pro 61 % z nich je klíčové rychlejší obsazení volných pozic a téměř polovina (47 %) oceňuje ochotu zahraničních pracovníků pracovat ve směnném režimu.
Chybí systematická podpora spolupráce
Přestože zahraniční pracovníci přinášejí firmám řadu benefitů, jejich zapojení do pracovních týmů často naráží na opakující se překážky. Nejvýznamnější z nich zůstává jazyková bariéra, kterou uvádí zhruba polovina zaměstnanců a více než dvě třetiny zaměstnavatelů. Třetina pracovníků zároveň poukazuje na rozdílný přístup k práci a téměř třetina na kulturní odlišnosti v komunikaci. Firmy vedle toho upozorňují i na systémové komplikace, zejména byrokracii, dlouhé čekací lhůty a s tím spojené náklady.
Zásadním problémem však zůstává nedostatečná podpora spolupráce mezi lokálními a zahraničními zaměstnanci. Systematické nástroje, které by ji usnadňovaly, většině firem chybí. Školení či workshopy zaměřené na spolupráci s kolegy ze zahraničí absolvovala jen necelá třetina zaměstnanců. Z pohledu firem nabízí podobnou podporu pouze 18 % společností, dalších 6 % ji poskytuje jen manažerům. Plných 76 % firem přitom žádné specifické programy v této oblasti nenabízí.
Integrace se často omezuje jen na školení
Podpora integrace zahraničních zaměstnanců se ve firmách nejčastěji opírá o školení. Přístup k nim však má jen čtvrtina zaměstnanců. Zatímco bílé límečky častěji uvádějí teambuildingy, pracovníci v průmyslu se opírají spíše o podporu personálních agentur.
Z pohledu Gi Group a Grafton Recruitment je ovšem podíl společností, které se podpoře integrace věnují, málo.
„Integrace není jednorázový krok, ale dlouhodobý proces. Nestačí jen úvodní zaškolení, firmy musí průběžně pracovat s celým týmem a aktivně podporovat spolupráci, jinak se potenciál zahraničních pracovníků plně nevyužije. Zkušenosti také ukazují, že do procesu integrace musí být zapojeni i stávající zaměstnanci, kterým je potřeba řádně vysvětlit nejen kulturní rozdíly, ale i přínosy zahraničních kolegů. Ty spočívají především v tom, že jsou ochotnější pracovat ve vícesměnném provozu než lokální zaměstnanci, a tím zvyšují konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu,“ říká Radka Čechová z agentury Gi Group a Grafton Recruitment, která s náborem, podporou i péčí o zahraniční pracovníky firmám pomáhá. A nejde jen o podporu při samotném výkonu práce a integraci do pracovních týmů, ale i adaptaci na nové prostředí.