Koncept samoplánování využívá v Evropě stále více společností. Nechat zaměstnance, aby se podíleli na tvorbě vlastního rozvrhu směn, je benefit, který firmám přináší výhody v podobě spokojených zaměstnanců a nízké fluktuace, ale i zvýšenou efektivitu práce a tím pádem i lepší výsledky na trhu. Nejrozšířenější je tento způsob plánování směn v severských zemích. Využívají ho převážně ve Švédsku, kde model samoplánování vznikl, dále v Holandsku a Belgii. Zkušenosti s ním mají podniky ve všech odvětvích od zdravotnictví, státní správy, logistiku, služby až po průmysl. Popularitu si získává i v České republice, kde ho do společností zavádí firma Déhora.
„Na současném pracovním trhu se stále více prosazuje tendence změnit orientaci z masového způsobu řízení na individuální přístup k zaměstnancům a o tom právě samoplánování je. Poskytuje lidem flexibilitu, vychází vstříc jejich požadavkům a pomáhá jim skloubit osobní život s pracovním,“ říká Nunzio Totaro, ředitel české pobočky společnosti Déhora.
Samoplánování je na současném trhu práce považováno za trend, který pomáhá firmám stát se atraktivním zaměstnavatelem. V roce 2016 dokonce získala společnost Sabic Bergen za projekt samoplánování, realizovaný s několika tisíci zaměstnanci, cenu „Responsible Care“ v rámci hlavního tématu „udržitelná zaměstnatelnost“. V současné době probíhá v Holandsku veřejný průzkum o tom, jak moc lidé preferují tvořit si vlastní rozpis směn. Jeho prozatímní výsledky dokazují, že možnost plánovat si směny podle svých potřeb má v Holandsku své fanoušky, protože zatím pro ni hlasovalo téměř 50 % zúčastněných. Je zajímavé, že podobné výsledky zaznamenává společnost Déhora i v České republice, kde není samoplánování ještě tolik známé. Jaký systém plánování směn by zaměstnancům nejvíce vyhovoval, získává Déhora z dotazníkových šetření, která provádí u svých klientů na začátku každého projektu. Vyplývá z nich, že podílet se na plánování směn by si přálo až 40 % dotazovaných. Uvítaly by to převážně ženy (42 %), kterým by samoplánování usnadnilo péči o děti a domácnost. Naopak nejmenší zájem zaznamenává Déhora u zaměstnanců nad padesát let (35 %). Starší lidé mají většinou obavy něco měnit, učit se, pracovat s novým softwarem a už pro ně není tak zásadní prioritou tzv. work-life balance. Podle zkušeností a statistik Déhory se po pilotních projektech, které trvají několik měsíců, rozhodne 80 % – 95 % zaměstnanců u samoplánování zůstat a jen malá část chce pokračovat ve stávajícím modelu plánování směn.
Hlavní myšlenkou samoplánování je umožnit zaměstnancům, aby se podíleli na plánování pracovní doby a mohli si nastavovat směny s ohledem na své zdraví i osobní život. Pomocí samoplánování lze i s velkým počtem zaměstnanců vytvořit rozvrh, který vyhovuje požadavkům zaměstnavatele i každého zaměstnance. Samoplánování však neznamená absolutní volnost, ale má svá pravidla, kterými se musí zaměstnanci při tvorbě rozpisu směn řídit. V praxi to znamená, že 80 % – 90 % zaměstnancem zvolených směn zůstává a jen cca 10 % změní dle potřeby plánovač v rámci konečné úpravy tak, aby nebyl narušen provoz firmy. Je známé, že práce na směny nepřispívá ke zdravému životnímu stylu, narušuje biorytmus, a navíc zasahuje i do osobního života. Pokud však bude zaměstnavatel přistupovat k zaměstnancům individuálně a umožní jim plánovat si směny podle jejich fyzických i psychických potřeb, lze následky takového pracovního vytížení minimalizovat.