Přechod absolventů do prvního zaměstnání zůstává slabinou českého trhu práce. Téměř polovina z nich tvrdí, že postrádá orientaci ve firemních procesech, třetině chybí praktické zkušenosti a stejný podíl má problém se zvládáním pracovního tempa. Ještě kritičtější jsou zaměstnavatelé – za plně připravené pro praxi považuje absolventy pouhé 1 % firem. Z jejich pohledu absolventům chybí hlavně samostatnost a schopnost práce pod tlakem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group. Ten zároveň potvrzuje zásadní roli stáží a pracovních praxí během studia.
„Jak to ve firmě chodí“ nevědí absolventi napříč obory
Podle průzkumu, který kombinuje pohled zaměstnanců i firem, patří neznalost fungování firmy mezi nejčastější problémy napříč skupinami zaměstnanců. Potýká se s ní 48 % absolventů, nejčastěji bílé límečky 55 %. Naopak nejméně se s tímto problémem setkávají mladí pracovníci v nekvalifikovaných manuálních profesích (36 %), například ve výrobě, skladech nebo stavebnictví.
Z pohledu zaměstnavatelů je situace ještě závažnější – nedostatečnou znalost firemních procesů připisují až 65 % absolventů. Nejčastěji na tento problém narážejí firmy v průmyslu, kde je rychlá orientace v provozu klíčová. „Skutečnost, že se absolventi v prvních měsících práce hůře orientují ve vnitřním fungování firmy, není nová a netýká se jen dnešních absolventů. Stejnou situací si procházeli i ti, kteří dnes patří mezi zkušené pracovníky. Jde o přirozenou součást přechodu ze školy do praxe, kdy se člověk poprvé setkává s konkrétním fungováním organizace, které je vždy specifické. O to důležitější je, aby studenti získávali praktické zkušenosti už během studia – například formou stáží nebo brigád. Díky tomu se dokážou v pracovním prostředí zorientovat výrazně rychleji a řadě problémů lze předejít,“ vysvětluje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Praxe chybí, firmy upozorňují i na time management
Nedostatek praxe se přitom neprojevuje jen v orientaci ve firmě, ale i v dalších oblastech. Třetina absolventů uvádí, že jí při nástupu chyběly praktické zkušenosti a schopnost aplikovat teorii na konkrétní úkoly. Naopak jen menší část respondentů měla problém s digitálními dovednostmi nebo komunikací se zákazníky (12 %) či s organizací času a priorit (13 %).
Zaměstnavatelé pak poukazují i na další slabiny absolventů. Nedostatečný time management a práci s prioritami zmiňuje téměř každý druhý zaměstnavatel (46 %) a přibližně dvě třetiny firem upozorňují i na slabší schopnost pracovat pod tlakem či nedostatek samostatnosti. Celkově pak pouze 1 % firem považuje absolventy za plně připravené, zatímco více než polovina je označuje za nepřipravené. Nejhůře vycházejí v průmyslu, kde jejich odbornou nepřipravenost uvádí 60 % firem.
Tempo práce, vytíženost a nedostatečný onboarding
První pracovní zkušenost je pro absolventy střetem s realitou pracovního prostředí. Více než třetina z nich (35 %) uvádí, že je po nástupu překvapilo tempo práce a celková vytíženost. Téměř stejný podíl (32 %) poukazuje na nedostatečné zaškolení, které jim ztížilo orientaci v novém prostředí. Přibližně čtvrtina absolventů pak zmiňuje časté změny priorit nebo nesoulad mezi očekáváním a skutečnou náplní práce. Právě kombinace nedostatku praxe, vysokého pracovního tempa a nejasně nastavených očekávání může v prvních měsících výrazně zvyšovat pocit nejistoty, a to i u těch absolventů, kteří mají odpovídající odborné znalosti.
„Velkou roli hraje už samotný nábor a to, jak realisticky firmy komunikují podobu práce. Pokud je očekávání nastavené příliš optimisticky a následná zkušenost tomu neodpovídá, vzniká zbytečný nesoulad. Klíčový je proto nejen obsah práce, ale i kvalita zaškolení a to, jak firmy nové zaměstnance provedou prvními měsíci,“ vysvětluje Jitka Kouba a dodává, že onboarding není jen administrativní formalita – pokud selže, firma přichází o investici ještě dříve, než se stihne vrátit. Právě první měsíce totiž často rozhodují o tom, zda absolvent ve firmě zůstane, či ne.
O průzkumu
Do průzkumu s názvem Mozaika pracovního trhu se v průběhu 1. čtvrtletí 2026 zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 324 zástupců firem. Průzkum je unikátní tím, že kombinuje perspektivu zaměstnanců i zaměstnavatelů,
a umožňuje tak lépe pochopit, kde se jejich pohledy na pracovní realitu potkávají a kde se naopak rozcházejí.