Požadavky zaměstnanců se neustále zvyšují a to, co před několika lety vnímali jako atraktivní benefity, již dnes považují za samozřejmost. Koncept wellbeingu a vyváženosti osobního a pracovního života jsou proto momentálně v centru pozornosti drtivé většiny personalistů. Právě jim chce tyto celosvětové trendy pomoci uchopit společnost Edenred, v rámci nově spuštěného projektu Edenred Wellbeing. Jeho cílem je na základě dat i zkušeností ze zahraničí poradit firmám, jak budovat správnou firemní kulturu krok za krokem. Díky propojení s partnery a odborníky navíc zaměstnavatelům poskytne i specializované nástroje k jejímu dosažení.
Wellbeing se v posledních letech stal nedílnou součástí slovníku personalistů a manažerů napříč českými firmami. Spokojenost zaměstnanců je dnes pro drtivou většinu firem klíčová. Ne každému se však daří tento cíl skutečně naplňovat. „Wellbeingu je v souvislosti s pracovním životem potřeba se věnovat systematicky. Teambuildingové aktivity nebo firemní večírky jsou sice stále žádanější, ale samy o sobě nestačí. Za Edenred proto chceme dát zaměstnavatelům návod, jak firemní kulturu budovat komplexně. Dnes totiž nejde o volbu, ale o nutnost. A to pro všechny firmy, které si spokojené a kvalifikované zaměstnance chtějí dlouhodobě udržet,“ komentuje Vladimír Rejlek, ředitel marketingu a inovací společnosti Edenred a dodává, že projekt Wellbeing je součástí iniciativy společnosti Edenred, jejímž cílem je ve spolupráci s partnery poskytovat firmám konkrétní tipy a návody, například ve formě nově spuštěného blogu – ten HRistům pomůže také s firemní kulturou.
Zaměstnanci vědí, co chtějí
Při tvorbě firemní kultury již naštěstí nemusejí zaměstnavatelé spoléhat jen na vlastní vizi. Zaměstnanci dobře vědí, jaké benefity chtějí a nebojí se to dát najevo. Při výběru práce je tak nezajímá pouze výše mzdy, ale i to, jak se o ně zaměstnavatel postará. Podle dubnového průzkumu Edenred například považuje přes 90 % zaměstnanců za důležité benefity v podobě dovolené navíc, třináctého platu a podpory stravování. Více než čtyři pětiny zaměstnanců pak chtějí také příspěvky na volnočasové aktivity nebo sick days.
„Benefity jsou pro firmy nástrojem, jak svým zaměstnancům poskytnout určitý standard nad rámec samotné mzdy. Představují však zároveň i ideálního prostředníka pro budování vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, což je základní předpoklad při tvorbě firemní kultury. Zdravá strava na pracovišti, flexibilita při volbě práce z domova či v kanceláři, ale třeba i prevenci duševního zdraví a podpora při sportovních aktivitách tvoří komplexní balíček, který dnes souhrnně označujeme jako zaměstnanecký wellbeing. Jde zároveň o nástroj s celospolečenským přesahem, který pomáhá i v sociální rovině,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred a jako příklad trendu uvádí nedávný průzkum Edenred a STEM/MARK, ve kterém až 45 % zaměstnanců uvedlo, že firemní stravování jim dlouhodobě pomáhá zajistit pravidelnou stravu a vyvážený jídelníček.
„V západní Evropě jsou nároky zaměstnanců spojené s wellbeingem zcela běžným standardem. Stejným směrem se ale trh bude postupně vyvíjet i u nás. Právě proto jsme se rozhodli spustit projekt Edenred Wellbeing – abychom HRistům v Česku pomohli tuhle velkou změnu co nejlépe uchopit. Naše expertíza stojí na třech základních pilířích. Jsou to spolupráce s oborovými partnery, naše zkušenosti ze zahraničních trhů a především znalosti, které máme podložené tvrdými daty. Díky našim pravidelným průzkumům jsme schopni personalistům ukázat současný vývoj trendů, ale i to, jak s nimi dále pracovat,“ dodává Martišková.
Hlavní je o problémech vědět
Pro efektivní podporu wellbeingu zaměstnanců je nezbytné, aby firmy našly způsob, jak jejich spokojenost monitorovat. „Základem by vždy měla být otevřená komunikace mezi zaměstnanci a vedením firmy. Zaměstnanci by se neměli bát ozvat, když je něco trápí nebo když s něčím nejsou spokojení. Pokud v pracovním kolektivu vytvoříme pozitivní otevřené prostředí, ve kterém zaměstnanci cítí, že firmě na nich a na jejich názoru záleží, dokážeme mnohem snadněji odhalovat případné nedostatky a bude pro nás výrazně snazší je řešit,“ vysvětluje Tomáš Rosputinský, CEO a Co-Founder společnosti Staffino, která zaměstnavatelům přináší možnost snadného měření spokojenosti zaměstnanců s využitím moderních platforem, které umožňují sbírat a analyzovat zpětnou vazbu.
O vlastní zdraví doporučují odborníci pečovat především přímo během výkonu práce. „Fyzická a duševní pohoda jdou ruku v ruce – třeba nevhodná optimalizace pracovního místa může mít za následek nejen bolest a ztuhlost svalů. Často se nevhodné podmínky v sedavém zaměstnání projeví i ve formě zvýšeného stresu, únavy nebo potíží se soustředěním. Při práci z domova bývá riziko ještě vyšší. Do svých domácích kanceláří totiž obvykle neinvestujeme a méně se hlídáme. Správný zaměstnavatel by proto pro svůj personál měl zajistit zdravé prostředí k práci – ale zároveň by jej měl i motivovat k tomu si podmínky při práci hlídat a mít své zdraví na paměti i v kanceláři,“ vysvětluje Ondřej Horák, CEO společnosti OfficeFitness.
Zásadní roli v oblasti wellbeingu zaměstnanců hraje jejich fyzické a duševní zdraví. Na něj se však i v dnešní době zapomíná. „Ačkoliv se situace výrazně zlepšila, stále se v některých firmách setkáváme s tím, že jsou zaměstnanci výrazně přetěžovaní a chybí jim aktivní podpora při zvládání stresu nebo kritických situací. To přitom může mít neblahé následky na jejich duševní, ale i fyzické zdraví. V dlouhodobějším horizontu pak mluvíme o riziku vyhoření. Pokud firmy nechtějí tímto způsobem přicházet o své nejlepší pracovníky, měly by se takovým situacím snažit aktivně předcházet,“ varuje Peter Hupka z Hedepy. „Firmy musí aktivně sledovat psychickou pohodu a dobře cílit podporu a pomoc,“ dodává. V dubnovém průzkumu společnosti Edenred uvedlo přes 60 % respondentů, že je příspěvky na volnočasové aktivity motivují k větší investici do vlastní duševní a fyzické pohody.
