Výrobní firmy nadále trápí velký nedostatek lidí. I když sází na automatizaci svých provozů a intenzivně hledají lidi i v cizině, stále jim chybí tisíce dělníků, což v mnoha případech ohrožuje jejich výrobní plány. Mzdy na dělnických pozicích přitom meziročně rostly a jsou na podobné úrovni napříč všemi regiony ČR.  Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu mezd, který provedla personální agentura Grafton Recruitment. Materiál poskytuje přehledné porovnání finančního ohodnocení u 8 segmentů ve 13 regionech České republiky.

Vedle dělníků patří ve výrobě mezi nejžádanější pozice i skladníci s oprávněním k řízení vysokozdvižného vozíku pro manipulaci se zbožím, elektrotechnici a elektromechanici. Kvůli nedostatku lidí mezi sebou firmy doslova bojují o kvalitní zaměstnance. Kdo chce obstát, musí přicházet s novými benefity nebo lidi motivovat vyšší mzdou. „Stejně jako v jiných oborech, i ve výrobě mzdy meziročně rostly, a to v průměru zhruba o 7-8 %. Nejvíce si polepšili pracovníci na nejnižších pozicích,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment. Například skladníkovi v Ústeckém kraji se dle aktuálního průzkumu mezd nástupní mzda zvedla o 7 000 Kč hrubého měsíčně, výrobnímu dělníkovi ve Zlínském kraji pak o 6 000 Kč.

Flexibilita a směnnost

Důvodů, proč ve výrobě chybí lidi, je mnoho. Tím hlavním je silný růst celého oboru, důležitá je ovšem i flexibilita, kterou výroba svým pracovníkům umožňuje. „Z našich průzkumů vyplývá, že pouze 15 % firem nabízí svým zaměstnancům na dělnických pozicích zkrácené úvazky či pružné začátky a konce směn. Možnost vybrat si směnnost pak poskytuje pouze 10 % firem,“ konstatuje Martin Ježek. Právě směnnost však patří hned po mzdě k druhému nejčastějšímu důvodu, proč lidé z výrobního sektoru odcházejí, a to buď ke konkurenci, která jim v tomto ohledu nabídne výhodnější podmínky, anebo zcela mimo obor.

Stejné nastavení mezd napříč regiony

Zajímavým zjištěním průzkumu je i to, že na rozdíl od jiných segmentů trhu dochází ve výrobě ke stírání mzdových rozdílů mezi regiony. Například CNC operátor si na Vysočině, v Moravskoslezském, Olomouckém, Ústeckém či Zlínském kraji vydělá 25-35 tisíc. Lakýrníkova mzda zase v Plzeňském, Ústeckém i Libereckém kraji činí 25-35 tisíc. Na velmi podobné úrovni se drží ve všech regionech i mzda výrobních dělníků a v některých provozech dosahuje až na 30 tisíc Kč.

Snižování požadavků, nábor ze zahraničí a automatizace

Kvůli nedostatku potřebných lidí firmy často snižují požadavky na kvalifikaci či dovednosti zaměstnanců. Na mnohé dělnické pozice například stačí pouhé základní vzdělaní. Pokud má zájemce o pozici správné pracovní návyky, motivaci a zájem učit se nové věci, jsou firmy připraveny takového pracovníka zaučit či pomoci mu získat příslušnou kvalifikaci.  

Složitou situaci na trhu práce firmy řeší i intenzivním náborem zaměstnanců ze zahraničí. Jde přitom nejen o pracovníky z členských států Evropské unie, ale i ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, Srbska, Běloruska či Filipín. „Za poslední tři roky lze pozorovat velkou změnu v přístupu firem k zaměstnávání cizinců. Zatímco dříve se snažily pokrýt své kapacitní potřeby zejména v rámci českého trhu práce, nyní si plně uvědomují, že bez pomoci zahraničních pracovníků nebudou schopny realizovat nasmlouvané zakázky,“ vysvětluje Martin Ježek s tím, že aktuálně roste zájem firem o pracovníky ze zemí bývalého Sovětského svazu, neboť jejich požadavky a očekávání jsou aktuálně nižší než v případě uchazečů z jiných regionů.

Nedostatek pracovníků řada firem řeší i investicemi do robotizace a automatizace. Díky tomu se ovšem postupně mění charakter lidské práce a vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují jiné znalosti a dovednosti. S tím souvisí i potřeba rekvalifikace a vzdělávání pracovníků, na což firmy ještě nejsou plně připraveny.

Rok 2020 může přinést zpomalení až stagnaci

Rok 2019 se nese ve znamení očekávaného zpomalení růstu HDP, které je způsobeno především vyčerpaným pracovním trhem a předpokládaným poklesem českého exportu na klíčové zahraniční trhy. To může v příštím roce negativně ovlivnit dlouhodobé plány českých firem. Někteří zaměstnavatelé už dokonce začínají hovořit o možnosti budoucího snižování výroby a s tím souvisejícím propouštěním. „Spolu s pokračující automatizací a digitalizací to přispěje ke zmírnění přetlaku na trhu práce, což se projeví i snížením tlaku na růst mezd, které jsou už dnes dle mnoha zaměstnavatelů na svém maximu,“ uvádí na závěr Martin Ježek.