Čeští učitelé považují mediální výchovu za důležitou

· Většina učitelů středních a základních škol identifikuje mediální výchovu jako důležité téma pro vzdělávání. Jen 3 % respondentů z řad učitelů uvedla, že vyučují mediální výchovu jako samostatný předmět. Tištěné učebnice jsou stále nejčastějším zdrojem výuky, hned v závěsu je však YouTube a další online zdroje.

Mediální gramotnost a její posilování je pro fungování v současném, informačně přehlceném světě, zcela klíčové téma. Jednou z cest, jak mediální gramotnost zvyšovat, představuje právě průřezová mediální výchova, která je součástí vzdělávacího kurikula již na úrovni základních škol. Společnost O2 společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Centrem PRVoK uskutečnila od února do června 2021 unikátní výzkum Český učitel ve světě médií mezi více než dvěma tisíci českých učitelů. Cílem bylo zjistit, jak se učitelé základních a středních škol staví k mediální výchově, jak konzumují informace, jakým zdrojům důvěřují, z jakých informačních zdrojů čerpají pro výuku a jak jsou schopni rozpoznat dnes již tradiční témata dezinformací.

Pohled učitelů na potřebu mediální výchovy do výuky je poměrně kladný. Většina pedagogů (91 %) souhlasí s tvrzením, že mediální výchova má své místo ve výuce. „Učitelé se shodují, že v současné době je mediální výchova důležitá, nicméně zároveň ve většině odmítají, že by se měla časová dotace na mediální výchovu zvýšit na úkor jiných předmětů,“ říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Z našeho výzkumu vyšlo zjištění, že dobrá polovina pedagogů neučí mediální výchovu vůbec a ta druhá polovina jen průřezově v ostatních předmětech, mediální výchovu jako samostatný předmět vyučují pouze 3 % učitelů z našeho průzkumu,“ dodává Kopecký.

Zatímco tištěné učebnice jsou stále hlavním médiem fungujícím jako zdroj pro výuku (88 %), online zdroje informací jako je YouTube (86 %), Wikipedia (71 %) či ostatní online platformy se na ně dotahují. Zejména veřejná video platforma YouTube je v opravdu těsném závěsu. I toto zjištění je argumentem, že práce se zdroji nabývá na důležitosti.

Zásadní vliv na to, jak pedagogové předávají své znalosti o mediálním světě studentům mají jejich osobní zvyky a konzumovaná média. Nejvíce pravidelně čteným periodikem je MF Dnes u tištěných novin (14 %), mezi online zdroji dominuje jeho internetová mutace iDnes (40 %). Druhým ukazatelem, který výzkum sledoval, byla také důvěryhodnost a zda by žákům učitelé doporučili dané médium jako zdroj informací. Nejlépe z tohoto hodnocení vyšly Hospodářské noviny (75 %), které by žákům přímo doporučili jako zdroj informací v polovině případů. “ Naopak na úplném chvostu jak v pravidelné čtenosti, tak důvěryhodnosti se ocitly bulvární deníky Blesk a Aha!, to může ukazovat jistou idealizaci vlastní osoby z pohledu respondentů, neboť deník Blesk je v celorepublikovém měřítku nejčtenějším deníkem vůbec,“ dodává Kopecký s tím, že podobná odchylka je u průzkumů běžná a jedná se o průvodní jev.

V průzkumu byly učitelé středních a základních škol vyzváni, aby ohodnotili dezinformační zprávy. Právě schopnost poznat dezinformaci dnes nabývá na důležitosti. „Byť se z průzkumu může zdát znepokojivé, že v průměru je jen 6 z 10 pedagogů schopno bezpečně rozpoznat dezinformaci, nezanedbatelný početučitelů uvedl, že si nejsou jisti odpovědí a nemohou informaci v daný moment posoudit a ověřit. Což se také dá považovat za odpovědný přístup,“ upřesňuje výklad výsledků Dominik Voráč z Centra PRVok PdF UP.

Přestože učitelé hodnotí mediální výchovu jako důležitou, většinou patří k jejich možnostem jen průřezová výuka v p ředmětech, které jsou tématu nejblíže, jako je občanská výchova či hodiny informatiky . „Výzkum ukázal, že jen velmi málo učitelů prošlo nějakým školením nebo kurzem v oblasti mediální výchovy. Jsme proto rádi, že můžeme učitelům nabídnout potřebnou podporu a dát jim konkrétní návody a nástroje, jak mediální gramotnost na školách rozvíjet. Na portálewww.o2chytraskola.czmají k dispozici nejen vzdělávací materiály, ale i konkrétní nástroje, které mohou rovnou zařadit do výuky. Školy mohou využít navíc grantové podpory,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka z O2. „V rámci našeho AI centra navíc aktuálně pracujeme na vývoji aplikace, která pomůže s rozpoznáváním stylistických, kontextových a dalších parametrů článku pomocí nejmodernějších modelů strojového učení a uživateli napoví, zdali může daný článek považovat za důvěryhodný,“ dodává Mališková.

Na portále www.o2chytraskola.cz v kapitole věnující se mediální gramotnosti najdou učitelé rozsáhlý vzdělávací obsah včetně metodik nebo videí. V současné době je otevřeno také grantové řízení, ve kterém mohou školy žádat o finanční podporu až do výše 100 000 Kč na projekty zaměřené na rozvoj digitální gramotnosti včetně té mediální a zavádění nových technologií do výuky. Nadace O2 je připravena letos rozdělit na tuto podporu 5 000 000 Kč.

Aplikace Verifee, kterou vyvíjí tým Centra pro umělou inteligenci v O2 – Dataclair.ai, má za cíl poskytnout transparentní nástroj veřejnosti pro kultivaci mediálního prostoru v České republice. „Tématem dezinformací se dlouhodobě zabýváme. Nechtěli jsme veřejnosti představit další fact-checking nástroj, který by beztak byl nejvíce dotčenou částí populace odmítán pro kázání pravdy,“ říká Jan Romportl, ředitel Centra pro umělou inteligenci v O2 a dodává: „Analýzou mediálního prostoru jsme zjistili, že dezinformační, manipulativní a nedůvěryhodné články mají společné vlastnosti, které odporují zásadám kvalitní žurnalistiky jako je neuvádění zdrojů, nepodepsání autora či emotivní a útočné titulky. Využili jsme tak naše know-how v oblasti umělé inteligence a pustili se do tvorby aplikace Verifee, která transparentně ohodnotí aspekty článku a uživateli napoví, zdali se jedná o kvalitní mediální výstup či nikoliv.“ Vyhodnocení takového článku probíhá na škále 0-100 se slovním odůvodněním, jak aplikace k takovému hodnocení dospěla.

Spolek Fakescape založený v roce 2018 na Masarykově univerzitě v Brně představuje edukativní karetní hru Nekrm kachnu!, která má za cíl zábavnou formou zvyšovat mediální gramotnost u žáků základních a středních škol a Nadace O2 se na vzniku této hry podílela příspěvkem 150 000 Kč. „Hráči si ve hře zkusí mimo jiné i roli editora. Kontrolují před vydáváním články, u čehož si musí dát velký pozor. Pokud totiž vydají článek s chybou, nahrají tak dezinformačnímu Deníku Kachna, který může chybu překroutit a šířit dál jako dezinformaci,“ říká Veronika Sodomová, vedoucí kreativního týmu, který na karetní hře poslední dva roky pracoval.

„Z nové hry, kterou náš tým vytvořil, jsem opět nadšená. Od začátku naší existence si zakládáme na tom, že nevzděláváme formou frontální přednášky, ale prostřednictvím praktických workshopů a gamifikace, a toto je možnost, jak naše portfolio opět rozšířit,“ uvádí Tereza Kráčmarová, předsedkyně spolku, která s tématem gamifikace ve vzdělávání vystoupila také na konferenci TEDx.

Přidej komentář jako první k "Čeští učitelé považují mediální výchovu za důležitou"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*