Pracovní trh se neustále mění a s ním i potřeby zaměstnanců. Podle nového průzkumu společnosti Welcome to the Jungle Pracovní tempo v Česku 2023* by čeští zaměstnanci nejvíce uvítali čtyřdenní pracovní týden a možnost přizpůsobit si pracovní dobu podle svých možností.
„Priority Čechů v souvislosti s prací se obecně moc nemění. Stěžejní je tradičně finanční ohodnocení a dobrý vztah se šéfem. V pár oblastech oproti roku 2021 ale vidíme určité změny a posuny. Za uplynulé dva roky si například zaměstnanci ještě více zvykli na práci z domova a dokážou tak být více efektivní,” hodnotí výsledky průzkumu odborník na pracovní trh Honza Klusoň, CEO Welcome to the Jungle.
Práci a osobnímu životu vládne rovnováha
Zásadními kritérii pro dobrý pocit v práci je pro české zaměstnance tradičně plat (95 %), poté pracovní náplň (94 %) a vztahy s nadřízenými (93 %). Větší důraz lidé nově také kladou na odpovědnost, kterou na dané pracovní pozici mají. Zatímco v roce 2021 ji jako důležitou považovalo jen 73 % dotázaných, letos už to bylo 82 %.
Naprostá většina zaměstnanců také pozitivně vnímá rovnováhu mezi svým osobním a pracovním životem. Celkem 83 % zaměstnanců považuje svůj work-life balance za dostatečný. Nejčastější příčinou nerovnováhy pak bývá především nadměrná pracovní zátěž (55 %), ve čtvrtině případů pak tlak ze strany nadřízeného nebo nedostatek pracovníků.
Rozdílné názory naopak panují v otázce flexibility pracovního režimu. Zatímco pružný pracovní rytmus upřednostňují dvě třetiny lidí se zkušeností s home office, pevně stanovený režim vyhovuje spíše těm, co práci z domova zatím nevyzkoušeli. „Ještě donedávna panovalo v české společnosti silné přesvědčení, že při práci z domova nedělají zaměstnanci svou práci pořádně. Pandemie nám v tomto ukázala, že vždy záleží primárně na svědomitosti jedince a důvěře nadřízených,” říká odborník na pracovní trh Honza Klusoň.
Na práci z domova svým pracovníkům přispívá pouze každá čtvrtá firma. Povinné finanční kompenzace za home office totiž stále nejsou finálně schválené, a tak českou legislativou nejsou nijak ošetřeny. „To by se mohlo změnit s novelou zákoníku práce, která již podmínky práce na dálku vymezuje. Během letoška by mělo dojít k jejímu schválení, takže snad budeme mít jasno co nejdříve,” komentuje stávající situaci Klusoň.
Nejčastější seberozvojovou aktivitou, kterou firmy svým pracovníkům nabízejí, jsou interní školení (47 %). Každý čtvrtý zaměstnavatel pak svým zaměstnancům poskytuje online studijní materiály nebo kurzy s externími odborníky. Nejméně častá je prozatím možnost využití firemního psychologa. Toho má k dispozici pouze 7 % Čechů. Obecně je s množstvím seberozvojových aktivit spokojena více než polovina tuzemských zaměstnanců (57 %).
Práce jen 4 dny v týdnu? Sen většiny Čechů
Mezi nejžádanější pracovní benefity týkající se flexibility patří čtyřdenní pracovní týden – ten by si rádo vyzkoušelo 70 % Čechů. Praktickou zkušenost s ním však zatím má pouze každý pátý (18 %). Atraktivní je pro zaměstnance také pružná pracovní doba a neomezená dovolená. „Neomezený počet dnů placené dovolené je lákadlem pro skoro dvě třetiny zaměstnanců. Tento benefit u nás zatím není moc rozšířený. V současnosti s ním má zkušenosti jen 8 % zaměstnanců,” komentuje výsledky průzkumu Klusoň. Mezi firmy, kde již zaměstnanci mohou neomezenou dovolenou využívat, patří například Rohlík nebo právě Welcome to the Jungle. Tam tento systém funguje již osmým rokem. S pružnou pracovní dobou pak u nás má zkušenosti 43 % Čechů a kratší pětihodinovou pracovní dobu u nás aktuálně využívá pouze 9 % zaměstnanců.
Lidé také stále více pociťují pozitivní dopady flexibilní práce na svůj život. Více než tři čtvrtiny zaměstnanců díky ní pociťují větší pohodu, dvě třetiny pak vnímají zvýšení vlastní produktivity a efektivity při plnění úkolů. Kromě pozitivních efektů na well-being zaměstnanců napomáhá pracovní flexibilita také k vyšší loajalitě k zaměstnavateli. Lidé se cítí více jako součást firmy, a proto v ní i déle zůstávají jako její zaměstnanci.
Každý čtvrtý zaměstnanec si hledá novou práci
V posledním půlroce bylo propuštěno 12 % českých zaměstnanců, z nichž každý třetí o zaměstnání přišel nečekaně. Další pětina pak pocítila obavy z její ztráty. Důvody mohou podle Klusoně být různé. „Spoustu lidí hodně znejisťuje aktuální ekonomická situace. Bojí se, že budou propuštěni pro nadbytečnost. Někteří se zase začínají o své místo obávat s přibývajícím věkem, jelikož s příchodem nových technologií cítí, že by mohli být nahrazeni mladšími ročníky.” To by však mohla změnit aktuálně projednávaná novela zákona o sociálním zabezpečení, podle které by firmy za zaměstnance v důchodovém věku nemusely odvádět žádné sociální pojištění. „Díky nižším nákladům by se věková skupina 50+ let stala v následujících letech atraktivnější pro zaměstnavatele. Zároveň by se s dalšími lety vykryla část neobsazených pracovních míst, která po silné generaci Husákových dětí zůstane,” dodává Klusoň.
Novou práci si v posledním půlroce hledalo 28 % zaměstnanců, nejčastěji lidé ve věku od 18 do 29 let (41 %). „Tato věková skupina spadá do generace Z, která se vyznačuje tím, že práci mění průměrně každé dva roky. Chuť vyzkoušet něco nového u těchto lidí vítězí nad jistotou,” uzavírá Klusoň.
