Krize způsobená pandemií koronaviru přinesla tři zajímavé trendy: ve srovnání s ostatními zeměmi u nás jen nízký počet zaměstnanců zvažuje odchod ze zaměstnání a start vlastního podnikání, zaměstnanci v důchodovém věku se více obávají odchodu z práce kvůli nedostatku naspořených prostředků na stáří a firmy se začínají intenzivněji přiklánět k flexibilním formám zaměstnávání. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.
Nejnovější statistiky ukazují, že pandemie zasáhla nejvíce lidi pracující ve velkých městech. Právě zde je totiž celých 20 % zaměstnanců navázáno na turistický ruch a služby a dostává nadprůměrnou mzdu. „Těmto lidem ze dne na den zmizela možnost výdělku, velké množství z nich proto začalo hledat práci v jiných segmentech, například v logistice. Z našeho rychlého průzkumu mezi vybranými logistickými společnostmi vyplynulo, že zhruba 30 % nově zaměstnaných lidí přišlo právě z gastro segmentu a 25 % z oblasti služeb a administrativy. Zjednodušeně řečeno, polovina nově zaměstnaných lidí se zde ocitla proto, že jejich zdroj příjmů kvůli pandemii skončil anebo byl výrazně utlumen,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka společnosti Randstad.
Vysoká spokojenost a nízký zájem o vlastní podnikání
Poměrně nízké procento Čechů (18 %) v porovnání s globálním průměrem (téměř 32 %) i okolními zeměmi našeho regionu (25-30 %) v dnešní nejisté době přemýšlí o startu vlastního podnikání. Takto nízké procento je srozumitelnější v kontextu dalších zjištění průzkumu Workmonitor, a sice že celých 73 % respondentů se cítí ve svém zaměstnání spokojeno, neboť vnímá vstřícnost svého zaměstnavatele a má pocit seberealizace. Celé tři čtvrtiny českých zaměstnanců uvedly, že se cítí být ve své současné pozici dostatečně oceňováno a ceněno a 55 % je spokojených se svým platem ve srovnání s podobnými pozicemi u jiných společností. „Celý rok 2019 byl rokem, kdy se firmy extrémně snažily pečovat o zaměstnance, dbaly na svou značku zaměstnavatele a velmi intenzivně pracovaly na interní komunikaci. Tato péče se nyní projevila ve vysoké míře spokojenosti. Samozřejmě na ní má vliv i nejistota z budoucnosti a pozvolný růst nezaměstnanosti,“ říká Alžběta Honsová. Nezaměstnanost přitom neporoste plošně, ale spíš sektorově. Nejvíce v oborech, které byly postižené okamžitě a silně jako HoReCa, letecká doprava, kultura, služby a maloobchod.
Nedostatek úspor na důchod
Aktuální průzkum Workmonitor přinesl ještě jedno zajímavé zjištění. Více než polovina (52,6 %) zaměstnanců se domnívá, že bude muset odložit svůj odchod do důchodu, protože nemají dostatek důchodových úspor. „I tento aspekt je zesílen aktuálně panující nejistotou z budoucnosti,“ tvrdí Alžběta Honsová a dodává: „V době velmi nízké nezaměstnanosti nebyl pro důchodce problém najít si brigádu a příležitost k přivýdělku. Je otázka, jak moc postpandemická krize tyto možnosti ovlivní.“
Příklon k flexibilním formám zaměstnávání
Změny lze zaznamenat nejen v chování zaměstnanců a uchazečů o práci, ale i v přístupech samotných zaměstnavatelů. Poslední dva měsíce, kdy byly firmy nuceny omezit či pozastavit svou činnost, způsobily značný příklon firem k flexibilním formám zaměstnávání. Jde jak o zesílený zájem o agenturní zaměstnance, a to i na kvalifikované pozice (tzv. bílé límečky), tak i o tzv. try & hire přístup, kde se lidé zaměstnají nejdříve prostřednictvím agentury a poté, co se osvědčí, jsou převedeni do kmene. Zejména pro nové projekty jsou pak častěji využívání externisté.
