Flexibilní úpravy práce – od práce z domova přes pružnou pracovní dobu až po plánování směn – již v očích zaměstnanců nejsou benefity, ale standard. Firmy jim ale v praxi nedokážou vyjít vstříc v rozsahu, který odpovídá jejich očekávání. Rozpor mezi poptávkou a nabídkou se přitom stále výrazněji promítá i do náboru, zejména ve směnném provozu, kde má problém obsadit pozice až 65 % firem. Navíc některé formy flexibility začali zaměstnavatelé v posledním roce omezovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Grafton Recruitment a Gi Group.
Home office zůstává důležitý, firmy ho ale omezují
Jednou z nejběžnějších forem flexibility je práce na dálku, kterou však téměř čtvrtina firem v posledním roce omezila. Nejčastěji k tomu přistoupily společnosti v obchodu (29 %) a průmyslu (25 %). Zaměstnavatelé si přitom význam tohoto benefitu uvědomují – podle dvou třetin z nich je práce na dálku pro zaměstnance velmi nebo spíše důležitá, nejčastěji to uvádějí firmy z obchodu (81 %) a služeb (80 %).
„Zaměstnavatelé, kteří nebudou flexibilitu brát vážně, budou mít problém najít lidi. Pro generace Y a Z je totiž možnost práce z domova jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru práce a řadí ji hned na druhé místo. S jejich rostoucím zastoupením na trhu práce bude její význam dál sílit,“ upozorňuje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Firmy nadsazují nabídku flexibility, ta přitom zvyšuje produktivitu
Průzkum také ukazuje výrazný rozdíl mezi deklarovanou nabídkou firem a zkušeností zaměstnanců. Zatímco flexibilní pracovní dobu uvádí 88 % firem a zkrácené úvazky téměř tři čtvrtiny, v praxi tuto možnost potvrzuje výrazně menší část zaměstnanců. Flexibilní pracovní dobu nebo možnost napracovat si hodiny má k dispozici zhruba třetina zaměstnanců, zkrácené úvazky přibližně čtvrtina.
„Firmy často vnímají flexibilitu jako benefit navíc, ale data ukazují, že jde o faktor, který má přímý dopad na jejich fungování. Zaměstnanci s flexibilním režimem jsou méně stresovaní, spokojenější a zároveň produktivnější. Z našich šetření i zahraničních studií vyplývá, že společnosti, které podporují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, mají zároveň výrazně nižší fluktuaci – v některých případech až o třetinu. V době, kdy firmy bojují o lidi, je to jeden z klíčových nástrojů, jak si zaměstnance udržet,“ říká Jitka Kouba.
Podoba flexibility se přitom liší podle typu práce. Zatímco v kancelářských profesích dominuje flexibilní pracovní doba, práce z domova a ve velmi pomalém tempu rozšiřující se zkrácené úvazky, v manuálních profesích jde spíše o možnost napracovat si hodiny nebo plánovat směny. Napříč obory jsou pak nejméně rozšířené zkrácené pracovní týdny (14 % firem) nebo sdílené úvazky.
Většina firem naráží při náboru do směn
Největší rozpor mezi očekáváním zaměstnanců a možnostmi firem se ukazuje ve směnném provozu. Je to jeden z důvodů, proč zůstává nábor zaměstnanců do vícesměnného provozu pro firmy výraznou výzvou. Podle dat to považuje za obtížné 65 % firem, nejčastěji v průmyslu a službách. Ochota pracovat ve směnném provozu je podle zaměstnanců podmíněna především finanční motivací. Téměř polovina uvádí jako klíčový faktor příplatky nad rámec zákona, 41 % pak delší volno. V některých oborech pak hrají roli i praktické benefity. Například v logistice zaměstnanci častěji zmiňují zajištěnou dopravu (34 %) nebo možnost plánovat si směny podle vlastních potřeb (27 %). „Bez cílených opatření bude nábor do vícesměnného provozu i nadále komplikovaný. Vedle finanční motivace by se firmy mohly více zaměřit na to, jak zaměstnancům umožnit ovlivnit plánování směn. Právě větší flexibilita a předvídatelnost rozvrhu totiž patří mezi faktory, které mohou ochotu pracovat ve směnném režimu výrazně zvýšit,“ uzavírá Jitka Kouba.
