Dvanáctky nebo osmičky? Společnosti by měly zvážit, zda délka směny neohrožuje jejich zaměstnance

Při nastavování délky směn je důležité brát v úvahu nejen efektivní využití zaměstnanců a snížení administrativy, ale i vliv na produktivitu, možná rizika úrazů a zdravotních potíží i spokojenost zaměstnanců.

Při hledání nových způsobů, jak zvýšit produktivitu, zvažují společnosti fungující ve směnném režimu změny v plánování délky směn z 8 na 12 hodin. Snaží se najít vhodnou kombinaci, která by jim zajistila efektivní využití strojů, výkonnost zaměstnanců a komplikovala chod firmy co nejméně. Zaměstnavatelé si však mnohdy neuvědomují, že pokud budou brát při plánování směn ohled pouze na své zájmy, nemusí se jim to vyplatit. Někdy jsou to však i samotní zaměstnanci, kteří kvůli méně častému dojíždění a delšímu volnu vyžadují 12hodinové směny a jejich vliv na zdraví přehlíží. Přitom nedostatek spánku a únava způsobené 12hodinovými směnami mohou vést k chybám nebo úrazům a snižují kvalitu provedené práce. Při rozhodování, zda je pro společnost správný krok vyměnit 8hodinové směny za 12hodinové, je třeba vzít v úvahu mnoho faktorů.

„Česká republika v práci na směny zaujímá mezi zeměmi EU jedno z předních míst, avšak oproti jiným evropským státům u nás stále přetrvává zastaralý a neefektivní 12hodinový směnný provoz. Nejen takové pracovní nasazení, ale i nevhodný směnový model způsobuje u zaměstnanců narušení biorytmu, stres, nemoci a trvalou nespokojenost a společnosti se pak potýkají s vysokou fluktuací, zbytečnými náklady a sníženou produktivitou. Právě těmto firmám můžeme díky našim poznatkům dokázat, že lze najít řadu flexibilních řešení,“ říká Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora.

V případě 12hodinových směn dochází k výměně zaměstnanců méně často a v tom vidí zaměstnavatelé i někteří zaměstnanci určitou výhodu. Méně směn znamená méně příležitostí pro chyby způsobené špatným předáním informací během střídání a samozřejmě nedochází tak často ke zpomalení provozu, kterému se firma při výměně pracovníků na směně nevyhne. I co se týče administrativy je plánování 12hodinových směn méně komplikované. Z dlouhodobého hlediska však delší směny nejsou výhodné pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. I když vidina dlouhého volna, které po 12hodinových směnách následuje, může být lákavá, tyto směny výrazně narušují fyzické i psychické zdraví a rodinný život zaměstnanců. Největším problémem, se kterým se pracovníci na 12hodinových směnách potýkají, je nedostatek spánku a zvýšená únava. To negativně ovlivňuje jejich výkon, produktivitu i bezpečnost, a to nejen v práci, ale i doma. Absence kvalitního spánku může mít za následek sníženou pozornost, zpomalené reakce a neuvážená rozhodování, která mohou mít v některých odvětvích fatální následky. Lidé pracující ve 12hodinových provozech mohou být častěji podráždění, mít potíže s komunikací a trpět depresemi.

Důležitá není jen délka směn, ale i jejich řazení před následným volnem. Podle průzkumu[1], který nedávno provedla společnost Déhora, jsou u nás nejoblíbenější 8hodinové směny řazené 5 dní za sebou, ve kterých pracuje více než třetina (37 %) zaměstnanců. Nejméně časté jsou pak 8hodinové směny jdoucí 3 dny za sebou, ve kterých pracují pouhá 3 %. Přitom tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn. Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Výsledky průzkumu tak ukazují, že plánování směn zaměstnanců v tuzemských firmách není zrovna ideální a zaměstnavatelé, ale i sami zaměstnanci, vliv špatně nastavených směn na zdraví i produktivitu moc neřeší. Přitom délky směn, jejich druh i řazení za sebou, mají nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.

Nelze jednoznačně určit, jaká délka směny je výhodnější. Vždy záleží na druhu činnosti, kterou se daná společnost zabývá, i individuálních potřebách zaměstnanců. Při plánování směn by měl ale zaměstnavatel vždy zvážit, zda svým rozhodnutím neohrozí jejich zdraví a bezpečnost a v případě 12hodinových směn minimalizovat negativní dopad. V konečném důsledku by měly být směny v souladu s celkovými provozními a pracovními cíli společnosti. Například pokud se jedná o fyzicky náročnou práci, kde je nutná kvůli bezpečnosti zvýšená pozornost, jsou ideální 8hodinové směny. Pro mladší zaměstnance v nenáročném provozu, kteří preferují prodloužené volné víkendy, mohou být 12hodinové směny lákavou motivací.  

[1] Průzkum IPSOS z dubna 2019 mezi 1049 zaměstnanci pracujícími ve směnném provozu.