Americká ekonomika vytvořila v dubnu zhruba 160.000 nových pracovních míst, což bylo podstatně méně, než se čekalo, a nejméně za sedm měsíců. Míra nezaměstnanosti zůstala na pěti procentech, kam stoupla v březnu z únorového osmiletého minima 4,9 procenta. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 202.000 nových míst. Výsledek byl výrazně pod průměrem prvního čtvrtletí kolem 200.000. Ministerstvo současně snížilo odhad přírůstků za únor a březen o celkem 19.000.

Zhoršení vykázala i takzvaná míra participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tento údaj klesl o 0,2 procentního bodu na 62,8 procenta a z kategorie pracovní síly minulý měsíc odešlo 362.000 lidí.

Pokračovalo naproti tomu zrychlování růstu mezd. Průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 procenta a meziroční růst zrychlila na 2,5 procenta z březnového tempa 2,3 procenta.

Dnešní údaje naznačují, že prudké oslabení největší světové ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích se už začíná negativně promítat na trhu práce. To by centrální bance (Fed) dál zkomplikovalo plán postupného zvyšování úrokových sazeb, s nímž začala v prosinci, zatím ale dalším krokem nenavázala.

Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,5 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední dva roky. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta.