Flexibilní uspořádání pracovní doby nebo možnost práce z domova je dle průzkumu Grafton Recruitment druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky uchazeči z generací Y a Z. Zaměstnavatelé by měli jejich preference vyslyšet, vrátí se jim to v podobě méně stresovaných a produktivnějších zaměstnanců, stejně jako v nižší fluktuaci.
Zatímco generace Z a Y staví flexibilitu už na druhé místo, generace X klade tento aspekt až na třetí, generace boomers dokonce na čtvrtou příčku žebříčku. „Signál trhu je ovšem jasný – zaměstnavatelé, kteří nebudou poskytovat dostatečnou flexibilitu, nenajdou potřebnou pracovní sílu. S rozmachem mladších generací na trhu práce se bude situace ještě přiostřovat,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, a dodává: „Zaměstnavatelé se flexibility bát nemusí, z celé řady výzkumů vyplývá, že zaměstnanci s pružnou pracovní dobou jsou méně stresovaní a že společnosti, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají také nižší fluktuaci.“
A je tomu skutečně tak. Tvrzení, že flexibilní pracovní doba vede k větší spokojenosti zaměstnanců a snižuje riziko vyhoření, potvrdila například studie Harvard Business Review z roku 2021. Zjistila, že zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou zažívají v práci o 30 % méně stresu. „Z našich šetření pak vyplývá, že firmy, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají až o třetinu nižší fluktuaci, než je průměr v oboru,“ říká Jitka Kouba s tím, že už jen to by mělo být dnes, v době nízké nezaměstnanosti napříč obory i regiony, pro zaměstnavatele významným argumentem, proč například home office, pružnou pracovní dobu nebo volno navíc nabízet.
„Zatímco home office je od dob covidu považován za standard a v kancelářském prostředí standardem určitě zůstane, vše ostatní, co souvisí s flexibilitou či tzv. work-life balance, již obvykle představuje benefit. A v našem průzkumu se tyto benefity dostávají mezi top 5 nejpopulárnějších a nejžádanějších benefitů prakticky u všech oborů,“ říká Jitka Kouba. Jde například o dovolenou 5 a více týdnů ročně, pružnou pracovní dobu či nejrůznější typy volna navíc – od zdravotního volna přes volno za loajalitu až po volno na oslavu životního jubilea. Význam pravidelného čerpání volna navíc dokládá i několik výzkumů – například podle studie National Bureau of Economic Research (2019) jsou zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, kreativnější a dokáží rychleji řešit problémy. Testování společnosti Gallup z roku 2022 zase ukázalo, že zaměstnanci, kteří si vzali alespoň 80 % dovolené, byli o 21 % produktivnější a méně náchylní k vyhoření.
„Zaměstnavatelům radíme, aby nabízeli flexibilitu v co největším měřítku. Je jasné, že v kancelářských oborech je to snazší než například ve výrobě, i tam však lze nalézt řešení. Například v podobě možnosti volit si směny nebo alespoň začátku pracovní doby. Vhodný přístup je i zavedení „základní pracovní dobu“, během níž musí být všichni přítomni, ale zbytek dne je flexibilní,“ říká Jitka Kouba s tím, že význam flexibility v pracovním prostředí dále poroste.
