I přes velký nedostatek lidí navyšovala výroba mzdy jen na odborných pozicích

Zdroj: Grafton Recruitment

I přesto, že ve výrobních podnicích dnes chybí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v uplynulém roce nedočkali. Polepšili si především pracovníci na odborných pozicích, a to nejčastěji v rámci jednotek procent. Na mzdu 100 a více tisíc hrubého měsíčně dosáhnou zaměstnanci na necelé pětině pozic. Nejvyšší zaznamenanou mzdou ve výrobě je ředitel výrobního závodu, který si v Praze, na Liberecku a Královéhradecku přijde dokonce až na 200 tisíc Kč. Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník, jehož nástupní mzda v Moravskoslezském kraji a na Ústecku může začínat na pouhých 20 tisících. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

„K navyšování mezd ve výrobě docházelo prakticky jen u odborných pozic, a to zejména ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Největší nárůsty jsme zaznamenali na Olomoucku, kde silně roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná,“ komentuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group. Situaci přitom neovlivnil ani obří nedostatek pracovníků způsobený mimo jiné odlivem zahraničních pracovníků.

V regionech může být mzda dokonce vyšší než v Praze

I když Praha ve většině oborů platí za region s nejvyššími mzdami, ve výrobě to není tak jednoznačné. Například mzda projektového manažera v Praze začíná na 50 tisících, v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji ale až na 55 tisících. Mezi další pozice, které mohou mít v regionech vyšší nástupní mzdu, patří například obchodně technický zástupce, zkušený inženýr kvality, specialista údržby, HW inženýr nebo vedoucí výroby. „Výroba je také oborem, kde nejsou v případě mezd patrné velké regionální rozdíly. Běžná mzda ve výrobním sektoru se tak například v Praze pohybuje mezi 40-65 tisíci, v Jihomoravském kraji mezi 35-60 tisíci a v Moravskoslezském kraji 35-55 tisíc,“ komentuje Martin Malo.

Méně než 30, ale i více než 100

Nejvyšší a nejnižší mzda ve výrobě se liší o plných 180 tisíc. Zatímco výrobní ředitel hned ve třech krajích vydělá 200 tisíc měsíčně, nástupní mzda výrobního dělníka ve dvou krajích činí pouhých 20 tisíc korun hrubého. Na nejvyšší mzdu dosáhne výrobní dělník v Praze, kde si měsíčně přijde až na 35 tisíc korun. Nejnižší mzdy průzkum zaznamenal v Moravskoslezském kraji, kde méně než 30 tisíc měsíčně vydělává 12 pozic. Další v pořadí jsou kraje Ústecký, Olomoucký a Zlínský, které mají těchto pozic 11 pozic.

„Výroba není jen o nekvalifikovaných dělnících se mzdou pod 30 tisíc, ale i o kvalifikovaných pozicích, které dosáhnou na šesticifernou mzdu,“ říká Martin Malo s tím, že tuto sumu vydělá 9 pozic ze 62 sledovaných v Praze, o něco méně pak v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Patří mezi ně například vedoucí závodu, vedoucí konstrukce nebo technický ředitel a v Praze i manažer kvality.

Kdo nejvíc chybí?

Největší zájem mají firmy o kvalifikované i nekvalifikované uchazeče do výroby a do konstrukčních týmů. Stejně jako v předchozích letech chybí i letos nejvíce pracovníci elektra, svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě. Dlouhodobý nedostatek těchto zaměstnanců ještě umocnil odliv zahraničních pracovníků v loňském roce. Nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků se rostoucí počet firem snaží zčásti řešit financováním rekvalifikačních kurzů a certifikátů.

Přidej komentář jako první k "I přes velký nedostatek lidí navyšovala výroba mzdy jen na odborných pozicích"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*