Kolem Vánoc lidé často ztrácí zájem a chuť o svou práci. Důvody mohou být různé, tím nejobvyklejším však bývá dlouhodobý stres a nadměrné množství úkolů, které musí zaměstnanec zvládnout. Je proto důležité, aby vedení firem dokázalo tato rizika včas rozpoznat, a v ideálním případě jim předcházelo tím, že zaměstnancům umožní správné vyvážení pracovního a soukromého života.
Pracovní prostředí se v posledních letech stává flexibilnějším, neboť technologie umožňují zaměstnancům na mnoha profesích pracovat na dálku nebo mimo obvyklou pracovní dobu. Avšak pracovní mód „stále na příjmu“, který dostupnost technologií vytvořila vede k tomu, že někteří zaměstnanci mají prakticky trvalý pocit stresu, kdy jim jejich pocit zodpovědnosti za svěřenou práci nedovoluje „vypnout“.
„Společnosti postupně využívají výhod technologií, a častěji nabízejí zaměstnancům možnost pracovat na dálku nebo flexibilněji. Zaměstnanci takovou možnost vítají, flexibilita je nyní nejžádanějším benefitem,“ říká Ladislav Kučera, ředitel personálně poradenské společnosti Hays. „Je však potřeba zaměstnance naučit, jak s touto svobodou zacházet – zejména pomoci jim určit čas, který budou práci věnovat. Také díky chytrým telefonům a dalším mobilním zařízením, která umožňují být „stále na příjmu“, počet lidí procházejících syndromem vyhoření stoupá.“, doplňuje Ladislav Kučera
Podle výzkumu společnosti Willis Towers Watson 42 procent pracovníků v určitém okamžiku trpí stresem nebo problémy duševního zdraví a jeden za tří zaměstnanců je přesvědčen, že jeho práce má negativní dopad na jeho duševní pohodu. Hlavním důvodem, proč se lidé s tímto problémem v zaměstnání nesvěří je pak ve 41 procentech obava, jaký bude mít tato informace vliv na jejich další kariéru, zatímco 38 procent je přesvědčeno, že by jejich obtížím vedení nebo kolegové neporozuměli.
Hays uvádí tyto nejčastější varovné příznaky syndromu vyhoření:
- cynický nebo kritický přístup k práci;
- nedostatek energie, aby byl dotyčný v práci trvale produktivní;
- nespokojenost či nedocenění vlastní úspěchů;
- nedostatečná či zcela chybějící motivace k práci;
- změna spánkových návyků nebo chuti k jídlu;
- nevysvětlená bolest hlavy, bolesti zad nebo jiné fyzické obtíže.
Pozorujete na sobě některý z těchto příznaků? Pak je nejvyšší čas zvolnit pracovní tempo a zamyslet se nad tím, co by šlo udělat jinak, lépe. Dle společnosti Hays by zavedení níže uvedených opatření mohlo firmám pomoci zmírnit riziko ohrožení svých zaměstnanců syndromem vyhoření:
- Počítá se kvalita, nikoliv počet odpracovaných hodin. Dejte zaměstnancům vědět, že podstatný je výsledek, ne jejich fyzická či virtuální přítomnost.
- Zhodnoťte přesčasy – jsou-li abnormálně vysoké, možná je čas přijmout dalšího člena do týmu? Ověřte si, že zaměstnanci, kteří pracují flexibilně si pravidelně čerpají dovolenou.
- Zrevidujte firemní kulturu: měla by podporovat péči o fyzické i duševní zdraví zaměstnanců
- Hodiny bez e-mailu: Zvažte zásady týkající se čtení a odesílání e-mailů mimo běžnou pracovní dobu. Například Volkswagen skvěle nastavil své servery tak, aby zaměstnanci nedostávali emaily mimo pracovní dobu. Ve Francii musí společnosti s více než 50 zaměstnanci vypracovat dohodu, v níž stanoví pracovní dobu, během které lidé nemají odesílat nebo odpovídat na e-maily;
- Ujistěte se, že zaměstnanci pracující flexibilně mají jasně stanovenou dobu, kdy nepracují;
- Proškolte své liniové manažery a naučte je rozpoznávat varovné známky stresu či vyhoření v jejich týmech;
