Nezaměstnanost se v Česku podle posledních dat ČSÚ drží pod hranicí 3 % a většina firem i organizací se potýká při náboru nových zaměstnanců s velkými potížemi. Potenciální uchazeči přitom berou při zvažování pracovní nabídky v potaz celou řadu faktorů. Více než polovina se rozhoduje podle dlouhodobé perspektivy práce, výrazný vliv mají i flexibilita pracovního režimu a rozsah výhod. Vyplývá to z dat Barometru zaměstnanců, který uskutečnila Up benefity mezi více než tisícovkou zaměstnanců napříč Českem.
Přilákání a získání nových zaměstnanců se ve stále více odvětvích české ekonomiky stává pro zaměstnavatele a personalisty nadlidským úkolem. Najít si novou, ideálně lepší práci do září letošního roku zvažuje jen 19 % zaměstnanců. Reálný podíl těch, kteří takový krok skutečně provedou, bude přitom ještě výrazně nižší.
„Zaměstnanci se aktuálně soustředí spíše na udržení současné práce, a to nejen v případech, kdy jsou v práci spokojeni, ale i když jim aktuální práce nebo pracovní situace nevyhovuje. Nejde přitom jen o momentální strategii, udržení současného pracovního místa zmiňují Češi nejčastěji i ve svých plánech pro příštích pět let,“ říká za Up benefity generální ředitel Stéphane Nicoletti.
Hlavně moc neriskovat
Právě dlouhodobá jistota práce je důležitým kritériem i pro potenciálních uchazeče o nové zaměstnání. Při zvažování pracovní nabídky by ji zohlednilo 52 % zaměstnanců. Tento faktor je přitom podobně důležitý pro všechny generace zaměstnanců, ačkoliv u Baby Boomers z pochopitelných důvodů jeho význam mírně oslabuje. Jistota práce je ale důležitá pro muže i ženy, a to na všech úrovních hierarchie.
Firemní kultura i virtuálně
Vedle jistoty hledí potenciální uchazeči i na flexibilitu pracovního režimu. Při zvažování pracovní nabídky by ovlivnila rozhodování 42 % zaměstnanců. Flexibilní prací není přitom myšlena jen varianta zkráceného úvazku či časové flexibility, ale také možnost hybridního pracovního režimu nebo práce čistě na home office.
„Mnoho firem a organizací je stále v procesu přizpůsobování pracovního režimu, aby lidem umožňoval vzdálenou práci. Nejde totiž ani zdaleka jen o poskytnutí notebooku zaměstnancům, je potřeba používat komunikační kanály a nové technologie nebo nástroje, které budují firemní kulturu a atmosféru i při práci na dálku. Vlastně jde o to vytvářet i takové virtuální firemní prostředí,“ popisuje Nicoletti.
Příspěvky na stravování, dovolenou, ale i zdraví
Další výsledky potvrzují silnou pozici příspěvků na stravování, které by ovlivnily rozhodování 36 % zaměstnanců. Vůbec nejdůležitější jsou pro zaměstnance z generace X, ale důležité jsou pro všechny věkové kategorie, a to i pro nejmladší produktivní generaci Z.
Zhruba třetina zaměstnanců by při zvažování pracovní nabídky zohlednila také příspěvky zaměstnavatele na dovolenou. I ty jsou nejdůležitější pro generaci X. To samé pak platí i o příspěvcích na zdraví a celém systému podpory zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.
„Přestože podpora zdraví zatím nedosahuje při náboru takového významu, její role poroste. Mladší generace se na zdraví soustředí více a dovede ocenit, když zaměstnavatel do prevence investuje,“ říká Nicoletti.
V souvislosti s různými příspěvky a benefity se ukazuje ještě jeden rostoucí trend, který bude s omlazováním zaměstnanecké populace stále patrnější. Zaměstnancům nepůjde jen o příspěvky jako takové, ale i o jejich použitelnost. „To dnes znamená kvalitní technologické řešení, které umožňuje snadnou správu benefitů skrze mobilní aplikaci stejně jako bezkontaktní platby, například virtuálními benefitním kartami,“ říká Věra Smolíková, ředitelka IT a strategického marketingu, která má v Up benefity na starost rozvoj digitální platformy Verso.
Hlavně se nestěhovat ani nestydět, kariérní rozvoj netáhne
Z dalších významných faktorů by se podobně zhruba třetina zaměstnanců dívala i na lokalitu výkonu práce a na dobrou pověst společnosti nebo produktů či služeb, které nabízí. Naopak kariérní rozvoj je spíše na okraji zájmu. Výhledovou možnost pracovního postupu by brala v potaz čtvrtina zaměstnanců a příležitost pro sebevzdělání a získání nové kompetence by u pracovní nabídky zohlednilo 18 % zaměstnanců.
