Česko stále patří v nákladech práce mezi chudší polovinu států Evropské unie. Mzdy ale u nás rostou rychleji než v západních zemích a rozdíly se proto snižují. ČR také dokáže přilákat nejlépe placené manažery a specialisty z Východu. Krajské rozdíly ve mzdách se nezvětšují, Praha však zůstává svým trhem práce výjimečná.
Česko stále patří mezi nízkonákladové ekonomiky, kde jsou náklady zaměstnavatelů na hodinu práce pod hranicí 500 korun. Nejnižší zůstávají v Bulharsku (201 Kč/h), naopak nejvyšší jsou v Lucembursku (1 245 Kč/h) a také v Norsku (1 366 Kč/h), které však není členem EU.
Na druhou stranu je zjevné, že se rozdíly v čase spíše snižují. V západních státech náklady práce mezi roky 2021 a 2022 převážně klesaly nebo rostly jen do 2 %. „Česko v roce 2022 předstihlo v úrovni nákladů práce Portugalsko, kde došlo v tomto ohledu ke stagnaci, zatímco
u nás se náklady zvýšily meziročně o 5 %,“ komentuje mezinárodní srovnání Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Za desetiletí od roku 2012 se nominálně snížily náklady práce jen v Řecku (o plnou desetinu) a v Norsku (o 4 %). Nejvíce za 10 let vzrostly právě ve státech s dosud nejnižšími úrovněmi, jako je Bulharsko (o 136 %) a Rumunsku (o 126 %).
V Česku stouply o 60 %.
V rámci krajů České republiky zaujímá na trhu práce specifické postavení Praha. Třebaže je v hlavním městě obecně nejvyšší průměrná mzda, čelí zde zaměstnanci vysokým nákladům na bydlení a dražším službám. „Výrazně vyšší mzdy vydělávají v Praze jen ti, kteří pracují ve vysoce kvalifikovaných nemanuálních profesích, nejlépe manažerských,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistik trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. „Podíl velmi nízkých mezd do 22 tisíc hrubého je tu navíc takřka stejně velký jako v ostatních krajích, tedy desetinový,“ dodává.
Hlavní město je výlučné také tím, kolik je zde pracovníků z jiných zemí, zejména těch kvalifikovaných. I to ovlivňuje průměrné mzdy. „Nejvíce si u nás vydělávají vedoucí pracovníci a specialisté z cizích zemí. Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem. Naopak v početně větších skupinách v dělnických profesích berou cizinci spíše nižší mzdy,“ doplňuje Jitka Erhartová z oddělení statistiky práce ČSÚ.
