Pandemie koronaviru neovlivňuje jen aktuální preference zaměstnanců, ale i jejich představy a očekávání do budoucna. Z výsledků posledního globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že pro zaměstnance bude po odeznění pandemie klíčové zachování výše mzdy (57 %), jistota zaměstnání (45 %) a kombinace práce z domova a z kanceláře (34 %).
„Zatímco dnes jsou čeští zaměstnanci a uchazeči o práci spíš skromnější a do nového zaměstnání jsou ochotni nastoupit i za méně peněz než dříve, s koncem pandemie očekávají, že se jejich mzda dostane na původní úroveň. Jistota zaměstnání a stabilita a perspektiva zaměstnavatele zůstane i nadále prioritou zejména pro ženy. Ty také budou mít větší zájem nadále využívat práci z domova, a to zejména kvůli ochraně zdraví,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Právě kvůli zájmu zaměstnanců z řad bílých límečků pracovat i po konci pandemie alespoň částečně z domova, považuje třetina respondentů průzkumu za důležité kvalitní kancelářské vybavení a technologie pro práci na dálku. K dalším zmiňovaným očekáváním pak patří transparentnost komunikace (26 %), zdravotní pojištění (25 %), školení (24 %), týmová spolupráce (23 %), zaměstnanecké skupiny jako je rodičovská nebo pečovatelská skupina pro zaměstnance během pandemie (22 %), zvýšený důraz na bezpečnost (14 %) a programy pomoci zaměstnancům (8 %), které nabízejí například psychologickou podporu.
Čistě z kanceláře chce po odeznění pandemie pracovat jen necelých 10 % účastníků průzkumu. Naproti tomu plný home office si představuje 13 % respondentů. Valná většina chce mít možnost výběru – 34 % chce kombinovat práci z domova a z kanceláře, dalších 30 % také, ovšem zároveň uvítá mít možnost hýbat si pružně s časem pracovní doby. 2 % zaměstnanců pak chtějí pracovat odkudkoliv ze světa jako digitální nomádi. „Je patrné, že během uplynulého roku se pracovníci s prací z domova poměrně sžili. Kancelář postrádají jen z důvodu sociálních interakcí anebo v případě rodičů menších dětí kvůli možnosti se koncentrovat,“ říká Alžběta Honsová a dodává: „Hybridní pracovní prostředí proto bude do budoucna řešením pro většinu kancelářských oborů.“
Zatímco v oblasti kancelářských profesí je dnes patrná poměrně velká ochota ke změnám oboru či ústupkům v oblasti podmínek, v případě dělnických pozic to neplatí. Uchazeči na dělnické pozice mají stále vysoké požadavky, a to i v situacích, kdy nemají dostatečnou kvalifikaci. „Pracovníci z výrobních oborů byli v posledních letech velmi nedostatkovým zbožím, díky čemuž nabyli pocitu, že práce je dostatek a uplatnění najdou všude. Bohužel, doba se mění a v některých oblastech, zejména v automotive, již dochází k velkému útlumu,“ říká Alžběta Honsová s tím, že do budoucna budou nejspíš muset i tito uchazeči projevit jistou ochotu k ústupkům. Podobně jako bílé límečky, kde dnes vidíme například v zákaznických službách nebo na hot desku větší ochotu pracovat i na noční směny či o víkendu, což dříve bylo často nemyslitelné.
Mnozí respondenti v průzkumu také naznačují, že by byli ochotni činit nejrůznější ústupky, jen aby si udrželi své zaměstnání. „Téměř třetina pracovníků uvedla, že by byla ochotná převzít jinou roli, pokud by o to byli požádáni, další pětina by byla ochotná vzdát se benefitů jako je příspěvek na dopravu, penzijní připojištění nebo zdravotní pojištění. 12 % respondentů uvedlo, že by si v případě potřeby navýšili pracovní hodiny, a to i bez zvýšení mzdy, a 5 % by přistoupilo i na snížení mzdy,“ uzavírá Alžběta Honsová.
