Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11.000 korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun dnes rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.
Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst.
„Pracovat se musí vyplatit. (Minimální mzda) by měla růst i v budoucnu,“ uvedl dnes Sobotka na twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115.000 lidí.
Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11.000 korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.
Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.
Odbory žádají v kampani Konec levné práce, aby minimální mzda stoupla na 11.500 korun. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Nižší minimální mzdu než v Česku má ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, uvedl dnes Sobotka v tiskové zprávě s tím, že rozhodnutí vlády posune stát směrem k vyspělejším ekonomikám.
V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27.297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10.919 korun.
Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23.047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.
