Stát v letech 2012 až 2014 nadhodnotil o 880 milionů korun rozpočet na nová pracovní místa. Ze zhruba 1,4 miliardy Kč na investiční pobídky, sloužící ke tvorbě míst, rekvalifikacím či školení, vyplatil jen pětinu. Zbytek peněz využil na jiné účely. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes oznámila ČTK mluvčí NKÚ Olga Málková. Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělilo, že jisté nadhodnocení bylo nutné, ale bývalé vedení Úřadu práce ČR nadsazovalo částky až příliš výrazně.
Peníze na pobídky posílalo ministerstvo práce a sociálních věcí Úřadu práce ČR, který z nich pak vyplatil 278 milionů korun. „Hlavní pochybení u ministerstva a Úřadu práce ČR se týkala převážně sestavování rozpočtu a čerpání peněz na nová pracovní místa. Ministerstvo každoročně nadhodnocovalo rozpočet na podporu nových pracovních míst v řádu stovek milionů korun. Takové nadhodnocování je proti zásadám sestavování rozpočtu,“ sdělila Málková.
Financemi nevyplacenými na pobídky následně stát pokrýval jiné výdaje. „Polovinu zbylých peněz ministerstvo převedlo do nároků z nespotřebovaných výdajů, druhou polovinu použilo k jiným účelům, například na platy zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce,“ popsala praxi mluvčí kontrolorů. „NKÚ dlouhodobě kritizuje nadhodnocování rozpočtů a vytváření skrytých rezerv převáděním neutracených peněz do nároků z nespotřebovaných výdajů,“ doplnila.
Podle ministerstva muselo být v rozpočtu zohledněno, že podle dohod s Úřadem práce ČR měly firmy nárok na peníze i za místa, která vytvoří nad stanovený minimální počet. „A to i přesto, že k jejich vytvoření například vlivem ekonomické situace nakonec nedošlo,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Petr Sulek. „Nicméně považujeme za problém, že bývalé vedení Generálního ředitelství Úřadu práce ČR nasazovalo částky příliš výrazně, nepochybně s vědomím, že nevyčerpané prostředky budou převedeny do nespotřebovaných nároků a bude je možné využít i na jiné účely,“ uvedl. Nyní už podle něj úřad a ministerstvo takovou praxi nepřipouštějí.
Při sestavování rozpočtu stát podle NKÚ chyboval také třeba, když na rok 2014 započítal peníze, které se měly firmě vyplácet až od roku 2017. V jiném případě zase rozpočet zahrnoval peníze pro investora, který o ně ani nepožádal.
Z peněz využitých na pobídky ke tvorbě pracovních míst prověřil NKÚ asi 80 procent. „Patnáct prověřovaných firem od roku 2003 do roku 2013 vytvořilo celkem 4916 nových pracovních míst za více než 800 milionů korun. Jedno pracovní místo vzniklé za pomoci investičních pobídek stálo v průměru zhruba 163.000 korun,“ sdělila Málková. Stát do konce roku 2013 dával na jedno nové místo 50.000 korun, poté až 200.000 a od poloviny roku 2015 na některá místa i 300.000 korun.
„Jaký měly investiční pobídky dopad na nezaměstnanost, ale nelze jednoznačně vyhodnotit,“ oznámila mluvčí NKÚ. „Tvorbu nových pracovních míst podporují i další dotační programy, nové pozice neobsazují jen uchazeči z řad nezaměstnaných a souběžně se vznikem nových míst jiná místa zanikají,“ doplnila.
