Automobilovému průmyslu se u nás v posledních letech nebývale daří, rostou objemy výroby, nové modely jsou úspěšné, auta vyráběná v České republice jsou vnímána jako kvalitní. Automobilky se ale v současné době potýkají s nedostatkem lidí, a to nejen těch kvalifikovaných. Musejí zvládnout nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce, pocítí i uvolnění umělého oslabování koruny. Jaké jsou tedy výhledy do budoucna?
Automobilový průmysl je v České republice obecně vnímán jako tahoun současné výrobní sféry. Na automobilky je také navázána řada dalších vyspělých a inovativních firem: počínaje výrobci plastových a kovových dílů, přes firmy dodávající technické textilie a autoskla až po inženýrské firmy a vývojáře. Tyto společnosti většinou nejsou pouhými řadovými výrobci, mnohé z nich mají vlastní vývoj a se svou produkcí se prosazují i na zahraničních trzích.
„Automobilky hrají velkou roli pohledu trhu práce – například na Profesia.cz tvoří jejich nabídky v posledních třech letech 13- 14 % z celkového počtu všech inzerovaných pozic,“ uvádí Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Již několik let tyto firmy hledají především kvalifikované zaměstnance v technických oborech, v loňském roce se jim ale nedařilo v dostatečném počtu získávat ani nekvalifikované síly. Letos je prozatím poptávka po nových pracovnících v automobilovém průmyslu v porovnání se stejným obdobím loňského roku nižší – za leden o 3 % a za únor o 21 %.“
Jaké pozice jsou nejžádanější? V roce 2016 byl na Profesia.cz největší počet nabídek pro pomocné dělníky a operátory strojů a zařízení. Firmy také často hledaly kontrolory kvality a montážní dělníky. Z inženýrských pozic byli nejžádanější konstruktéři, inženýři kvality a technologové. Uchazeči o práci nejvíce reagovali na nabídky pro administrativní pracovníky, pomocné zaměstnance, office managery a skladníky. Soudě podle počtu reakcí se nejhůře shánějí i v automobilovém průmyslu IT architekti, programátoři a softwaroví inženýři. Z pohledu regionů je rozložení nabídek logické, naprosto nejvíce jich v tomto oboru je ve Středočeském kraji.
Hrubá mzda je v automobilovém průmyslu aktuálně o 17 % vyšší, než je celorepublikový průměr; například ve Středočeském kraji je automobilový průmysl o 18 % nad průměrem, v Moravskoslezském pak o 14 %. Například průměrná hrubá mzda konstruktéra v ČR je 30 020 Kč, v automobilovém průmyslu 31 424 Kč, tedy o 4 % vyšší. Procesní inženýr si v automobilkách vydělá 8 % nad průměr (37 231 Kč proti 34 241 Kč), lakýrník o 6 % více (22 173 Kč proti 20 802 Kč), největší rozdíl je u dělnických profesí, které mají průměrnou mzdu až o 20 % vyšší (18 514 Kč proti 14 768 Kč). Podle průzkumu Platy.cz pobírá v tomto oboru 60 % zaměstnanců mzdu nižší než je průměrná hrubá mzda.
„O České republice se v souvislosti s automobilkami tvrdí, že je montovnou Evropy, ale toto tvrzení je z velké části neopodstatněné,“ říká Zuzana Lincová. „I když je jasné, že jako výrobní podniky zaměstnávají automobilky převážnou část lidí v dělnických profesích, v uplynulých desetiletích dokázaly přitáhnout odborníky z utlumených oborů – například leteckého nebo jaderného průmyslu – a využít jejich potenciál. Navíc automobilky mají vlastní vývojová střediska, zaměstnávají i řadu externích vývojářských firem, testovacích laboratoří apod., dávají zakázky dalším progresivním firmám z mnoha oborů,“ dodává k pozici automobilek jako progresivního oboru Zuzana Lincová.