I přesto, že se v letech 2021 i 2022 plánovala vrátit se zpět do kanceláří na 2–3 dny v týdnu většina zaměstnanců, reálná obsazenost firemních kanceláří se v současnosti pohybuje jen okolo 35 %. Nejvíce lidé navštěvují firemní kancelář v úterý, nejméně v pátek, kdy průměrná obsazenost činí jen 17 %. Osmihodinový pobyt na pracovišti je dnes již minulostí, zaměstnanci nejčastěji v rámci jednoho dne v kanceláři stráví 9–12 hodin. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala společnost Colliers ve spolupráci s platformou pro analýzu obsazenosti pracovišť Basking.io.
Dle této studie navštěvuje firemní kancelář 44 % zaměstnanců jednou týdně, 38 % 2–3 týdně a 18 % 4–5 týdně. Studie zároveň ukázala, že osmihodinový pobyt v kanceláři je dnes již minulostí. V kanceláří stráví necelá polovina respondentů 9–12 hodin za den, třetina 6–8 hodin a čtvrtina jen 2–5 hodin. „Evropské země v obsazenosti kanceláří vedou, v USA či zemích jižní Ameriky využívají zaměstnanci firemní kanceláře ještě o něco méně,“ říká Jana Vlková ze společnosti Colliers s tím, že důvodů může být celá řada – od delšího času potřebného na dojíždění, přes dostupnou digitální infrastrukturu až po firemní zvyklosti a míru individuality jednotlivých národů. Rozdíly jsou pak patrné i mezi jednotlivými zeměmi Evropy. Například Velká Británie, Holandsko, Belgie či Francie mají obsazenost nižší než země, kde lidé preferují více osobních kontaktů a práci v týmu, jako jsou například Řecko, Makedonie či Rumunsko. „Česká republika se v tomto ohledu nachází ve zlatém středu,“ doplňuje Jana Vlková. Potvrzují to i údaje z průzkumu české oborové asociace ABSL, která zjišťovala míru práce z domova v kancelářských oborech podnikových a IT služeb. Z domova dle něj pracuje 62 % zaměstnanců 2–4 dny v týdnu, 9 % pouhý 1 den v týdnu a 29 % celý týden. I přesto chce 19 % firem rozšířit své kanceláře.
Ty však budou dle expertů z Colliers jiné než dříve. „Asi nejdůležitější změnou, která se firemních kanceláří dotkne, bude větší důraz na prostory určené ke spolupráci a setkávání týmů. Zatímco v předpandemických kancelářích bylo plných 70 % plochy dedikováno individuálním pracovním místům a 30 % zasedacím místnostem a dalším prostorám, dnes se poměr mění – 30–40 % je určeno pro pracovní místa, 60–70 % pro týmovou spolupráci či relaxaci,“ vysvětluje Jana Vlková. Změnu doznávají i samotná pracovní místa, zatímco před pandemií se na jeden pracovní stůl obvykle počítalo s 10–12 m2, dnes se kalkuluje se 14–16 m2. Protože se však mnohem častěji přistupuje ke sdílení pracovních míst, tak ve skutečnosti při přepočtu na 1 zaměstnance se jedná o snížení na 6–8 m2. Při sdílení pracovních míst se totiž obvykle počítá s poměrem 0:33–0,7 stolu na 1 zaměstnance. Novinkou jsou pak i specializované projektové místnosti pro spolupráci, kdy zaměstnanci sedí u stolu ve tvaru půlkruhu a díky technologiím pro hybridní spolupráci a velkým obrazovkám komunikují s kolegy, kteří jsou ve svých domácích kancelářích.
Studie se zaměřila i na zkušenosti zaměstnanců s novým konceptem kanceláří. V porovnání s předpandemickou úrovní jejich spokojenost vzrostla, nové uspořádání a hybridní práce byly přitom hlavním důvodem. Zájem zaměstnanců z kancelářského prostředí o hybridní způsob práce pak dokládá i nedávná analýza organizace Gallup, dle níž pouze 3 % zaměstnanců v profesionálních podnikových službách s možností pracovat z domova uvádí, že by raději pracovali plně z firemní kanceláře. Pouze jeden ze tří pak dává přednost tomu, aby fungoval výhradně z domova. Dva ze tří pracovníků, včetně rolí, jako jsou inženýři, konzultanti, programátoři či experti na finance tedy preferují hybridní způsob práce. Nové uspořádání pracovního prostředí je může dokonale podpořit.