K 31. 12. 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 280 620 uchazečů o zaměstnání. To je o 15 151 více než v listopadu, o 100 753 méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší prosincovou hodnotu od roku 1997, kdy jich bylo 268 902. Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 259 929 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,8 % (listopad 2017 – 3,5 %, prosinec 2016 – 5,2 %).
Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v prosinci nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 216 629, z toho 15 048 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za listopad 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste.
„S příchodem zimy postupně končí sezónní práce a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává:
„Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Zároveň ale v meziročním srovnání setrvale klesala. V řadě krajů jsme zaznamenali rekordně nízké hodnoty, pokud jde o absolutní počet evidovaných uchazečů. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. V nadcházejících měsících bude registrovaná nezaměstnanost pravděpodobně stagnovat, případně mírně vzroste.“
Podle generální ředitelky ÚP ČR ale nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance úřadu méně práce. Naopak – ÚP ČR klade ještě větší důraz na cílenou a individuální práci s klientem.
„V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.
Úřadu práce ČR se nadále daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci prosince 2017 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 33,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je meziročně nejnižší prosincová hodnota od roku 2010, kdy jich bylo 31,8 % (prosinec 2014 – 43,8 %, prosinec 2015 41,4 %, prosinec 2016 – 37,8%).
„Jak dokazují dnes zveřejněná čísla, přesnější zacílení a intenzívnější zprostředkovatelská činnost Úřadu práce ČR přináší výsledky, pokud jde o uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na trhu práce. Svůj díl odvádí i proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR.
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v prosinci 7 okresů – Praha (o 1,8 %), Most (o 1 %), Karviná (o 0,6 %), Ústí nad Labem, Brno-město, Teplice (shodně o 0,2 %) a Ostrava (o 0,01 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla v 70 regionech. Nejvíce v okresech Prachatice (o 29 %), Jindřichův Hradec (o 28,9 %), Jeseník (o 24,7 %), Chrudim (o 23 %), Svitavy (o 20,9 %), Pelhřimov (o 20,7 %), Klatovy (o 17,6 %) a Písek (o 17 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1,3 %), Rychnov nad Kněžnou (1,4 %), Praha-západ (1,8 %), Benešov (2 %), Jičín (2,1 %), Mladá Boleslav, Cheb, Plzeň-jih, Plzeň-město a Pelhřimov (shodně 2,2 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,1 %), Most (7,3 %), Jeseník (7,2 %), Bruntál (7 %), Ostrava-město (6,9 %), Znojmo (6,7 %) a Hodonín (6,2 %). Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,7 % a žen na 3,8 %.
Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst, kdy jeho zaměstnanci kontaktují zaměstnavatele, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a seznamují je nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. ÚP ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje.
„Smyslem monitoringu trhu práce je získat takové informace, aby na jejich základě ÚP ČR mohl poskytnout zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje,“ popisuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 216 629 volných pracovních míst, což je o 2 839 více než v listopadu a o 84 133 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (42 380), ve Středočeském (30 321), v Plzeňském (20 396), Pardubickém (19 953) a Jihomoravském (16 826) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 995 pozic na dohodu o provedení práce a 6 053 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 1,3 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (8,4), Jeseník (6,2), Ústí nad Labem (5,7), Znojmo (5,5), Most (5), Hodonín (4,8), Bruntál (4,3), Opava a Děčín (oba 3,9). Celkem 13 022 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v prosinci největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích, administrativních a jiných objektech, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe nebo obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.
Během prosince se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 45 278 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet vyšší o 4 502 osob, meziročně pak nižší o 9 414 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 30 127 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 16 353 méně než v listopadu a o 5 947 méně než v prosinci 2016. Novou práci získalo 16 673 lidí – o 12 144 méně než v předchozím měsíci a o 3 499 méně než před rokem. Celkem 4 235 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v prosinci 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 102 255 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,4 %. Jak už bylo uvedeno – z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 33,7 % – celkem 94 512 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 679 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce 140 880 žen (50,2 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 46 009 OZP (16,4 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, zedníků, kamnářů či dlaždičů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii.
Ke konci prosince bylo bez práce 11 440 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 618 a meziročně pak o 5 536 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (listopad 2017 – 4,5 %, prosinec 2016 – 4,5 %). Bez práce bylo k 31. 12. 2017 celkem 8 151 bývalých studentů, tj. o 564 méně než v předchozím měsíci (prosinec 2014 – 23 609, prosinec 2015 – 18 221, prosinec 2016 – 13 163). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 55 953 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení strojů ve výrobě nebo pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci prosince podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 27 404 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce prosince 2017 o něj požádalo celkem 5 754 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 643), Olomouckém (1 362), Jihomoravském (552) a Ústeckém (545) kraji. Jen v prosinci přijal Úřad práce ČR 252 žádostí. S 3 713 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 205 z nich v prosinci). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, recepční, švadleny, konstruktér, elektrikář, právník, skladníci, ošetřovatel zvířat, automechanik, lékárník nebo třeba obchodní referent.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 233 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (55), Olomouckém (44), Zlínském (28) a Jihomoravském (24) kraji. Celkem 102 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, zdravotní sestry, specialisté v obchodní sféře, provozní technik, učitel, školnice nebo pracovník infocentra.
A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 11 619. Nejvíce pak v Ústeckém (3206), Moravskoslezském (1 621), Středočeském (1 413) a Jihomoravském (1 061) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí, 7 817 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.
Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci prosince pracovalo na VPP celkem 11 750 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci prosince šanci získat zaměstnání 8 878 uchazečů. Celkem 38 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 687 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 12. 2017 se jich účastnilo celkem 825 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na získání řidičských oprávnění a průkazů odborné způsobilosti řidiče, kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy svařování a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 – 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci prosince 1 747 OZP (z toho jich 47 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 199 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 85 647 lidí, tj. 30,5 % všech uchazečů vedených v evidenci (listopad 2017 – 27,9 %, prosinec 2016 – 27 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 969 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 102 950 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za listopad 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,6 %, EU28 – 7,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,7 %, EU28 7,4 %).
