Průměrná hrubá měsíční mzda, kterou měli Češi v prvním čtvrtletí na výplatních páskách, činila 26.480 korun. V meziročním srovnání byla o 4,4 procenta vyšší, což je nejrychlejší růst za šest a půl roku. Podle analytiků by měly výdělky růst i dál. Zvyšující se mzdy se odrážejí i na chuti utrácet. Nákupy byly letos rekordní zejména v únoru. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu rostly i v dubnu, kdy se maloobchodní tržby bez prodejů aut zvýšily meziročně o 4,9 procenta.
Výdělky rostly v prvním kvartále všem, zejména ale zaměstnancům v pohostinství a administrativě, kteří patří k nejhůře odměňovaným. „Je to i díky růstu minimální mzdy, který se promítl zhruba u pěti procent nízko placených zaměstnanců,“ uvedl ředitel odboru statistiky práce ČSÚ Dalibor Holý. Minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 Kč.
Každý pátý zaměstnanec pobíral v roce 2015 méně než dvě třetiny takzvaného mediánu, tedy prostřední mzdy. Ta se v prvním čtvrtletí zvýšila na 22.533 Kč. „Mezi tuto takzvanou pracující chudobu patřily dvě třetiny uklízeček nebo pouličních prodejců a více než polovina pracovníků ochranek nebo pomocných a nekvalifikovaných pracovníků,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky a práce ČSÚ Jitka Erhartová. Vyšší mzdovou úroveň mají podle statistiků muži než ženy. Medián mezd žen představoval 20.165 korun, naopak u mužů to bylo 24.570 korun.
Mzdy rostly ve všech krajích České republiky, meziroční růst byl od pěti do 8,1 procenta. Jedinou výjimkou byla Praha, kde výdělky meziročně klesly o 0,7 procenta na 32.934 korun. I tak je ale metropole jediným krajem, kde výdělky převyšují celorepublikový průměr. Mzdový růst je v metropoli dlouhodobě nejnižší v zemi, extrémy se tím snižují.
Mzda v Česku vyjádřená v paritě kupní síly dosahuje podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka 62 procent průměru EU. „Podobně vysoké jsou mzdy v Maďarsku či Estonsku. Na Slovensku a v Polsku se průměrná mzda pohybuje kolem 65 procent unijního průměru,“ uvedl. Upozornil zároveň, že mzdy a zaměstnanost v Česku rostly po delší době rychleji než produktivita práce. Cenová konkurenceschopnost poslední tři roky setrvale klesala.
Podle analytiků by měl růst průměrných mezd pokračovat i v dalších čtvrtletích, za celý rok by to mohlo být zhruba o čtyři procenta. Podobně vysoký růst mezd jako v prvním čtvrtletí byl naposledy před šesti a půl lety. „Zatímco ale tehdy zvedalo mzdovou hladinu také silné propouštění zaměstnanců s nižšími příjmy, nyní jde o skutečné přidávání na mzdách,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zvyšující se mzdy jsou jedním z faktorů, který se příznivě podepisuje na růstu tržeb obchodníků. Těm se v dubnu tržby zvýšily o 4,9 procenta, což bylo nejpomalejší tempo letos a druhé nejpomalejší za posledních dvanáct měsíců. Nejvýrazněji o 9,7 procenta rostly tržby v únoru. Podle analytiků dubnovou statistiku ovlivnil mimo jiné termín Velikonoc, z nichž obchodníci těžili už v březnu, zatímco loni to bylo až v dubnu. Bez tohoto vlivu by růst překonal pět procent.
Podle Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta je ochota lidí spořit výrazně nižší než v předchozích letech. „Domácnostem hraje do karet pozitivní vývoj na pracovním trhu včetně reálného růstu mezd a velmi nízká inflace,“ uvedl. Po odečtení inflace se mzdy v prvním čtvrtletí zvýšily o 3,9 procenta.