Více než polovina Čechů cítí v zaměstnání velkou pracovní zátěž, nejčastěji jde o vysokoškoláky a ženy. Právě přetěžování je nejčastějším důvodem, proč lidé pociťují v práci stres. Dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment se v zaměstnání se stresem potýká 70 % Čechů. Do značné míry je spojen i s pocity nejistoty, které přinesla koronavirová krize.
„Na velké množství práce si stěžuje 58 % respondentů našeho průzkumu. Právě tato skupina pak obvykle cítí i stres a vyčerpání. Stres ovšem v práci vzniká i z jiných důvodů. Velkou roli hrají například mezilidské vztahy na pracovišti a v současné době stále častěji i obavy o místo,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Vysoká míra pracovního stresu výrazně ovlivňuje produktivitu a spokojenost zaměstnanců, proto je poměrně alarmující, že stres v práci pociťuje plných 70 % respondentů.“ I když je tohle číslo poměrně vysoké, ve srovnání s jinými zeměmi je na tom Česká republika o něco lépe. Například podle statistiky Everest College v USA zažívá stres na pracovišti 83 % zaměstnanců. V důsledku toho americké firmy přichází až o 300 miliard dolarů ročně. Ve Velké Británii pak dle průzkumu UK Workplace Stress Survey 2020 zažívá pracovní stres 79 % zaměstnanců. V ČR je ve stresu často šestina Čechů (15 %), více než polovina (55 %) pak stres pociťuje jen občas, ovšem pravidelně. Existuje i tzv. pozitivní stres, který funguje na bázi adrenalinu a je krátkodobou a víceméně pozitivně nahlíženou záležitostí. Tento motivující typ stresu někdy zažívá 15 % respondentů.
Zatímco dříve k nejčastějším důvodům vzniku pracovního stresu patřilo přetížení, nevyhovující pracovní procesy, napjaté vztahy s kolegy či nadřízenými a úroveň spokojenosti klientů, dnes řada lidí pociťuje stres z nejistoty z budoucího vývoje a z obav o pracovní místo. Poměrně velkou roli v této oblasti sehrává vstřícnost zaměstnavatele k potřebám svých lidí. Tu dle průzkumu Grafton Recruitment pociťuje 56 % respondentů a obvykle má podobu flexibility. „Nejdůležitější pro české zaměstnance v tomto ohledu je, když jim zaměstnavatel umožní upravit si pracovní dobu, vyřídit si v pracovní době soukromé záležitosti nebo si vzít dovolenou v době, kdy potřebují,“ vypočítává Jitka Součková a dodává: „Z našeho průzkumu přímo vyplynulo, že zaměstnanci, kteří pociťují vstřícnost svého zaměstnavatele, jsou spokojenější, v práci méně často podléhají stresu a jsou loajálnější.“
Odolnost vůči stresu je velmi individuální. Obecně však platí, že pokud zaměstnavatelé chtějí produktivní a spokojené zaměstnance, měli by se snažit nastavit zdravé a příjemné firemní prostředí a kulturu,“ popisuje Jitka Součková. Zaměstnavatelé tak mohou např. podporovat zdravý životní styl svých zaměstnanců pomocí nejrůznějších benefitů, jako jsou příspěvky na cvičení nebo delší pauzy na oběd. Na pracovišti pak mohou vytvořit relaxační a odpočinkové zóny. Využít lze také nejrůznějších kurzů či školení zaměřených na stress management, work-life balance, relaxaci nebo zdravý životní styl. V době nouzového stavu a koronavirové krize zavedla celá řada firem i služby firemních psychologů či tzv. mindfulness programy.
