Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a 94 % jejích obyvatel si je nízké nezaměstnanosti dobře vědoma. Nejenže se o aktuální situaci na trhu dočetli nebo to někde zaslechli, ale v mnohých případech ji pocítili i na vlastní kůži, ať už v podobě nedostatku zaměstnanců v jejich okolí (58 %) nebo zlepšení finančního ohodnocení vlastní práce (56 %). To vyplývá z dat srpnového průzkumu agentury NMS Market Research.
„Práci dnes najde každý, kdo o ni stojí,“ s tímto v současnosti velmi rozšířeným heslem se ztotožňuje devět z deseti Čechů. Nejnižší nezaměstnanosti od založení republiky si je totiž vědomo 94 % Čechů. I když to může znít idylicky, má tržní situace i svá negativa. Některé podniky nemohou najít pracovní sílu, což se projevuje na delších dodacích lhůtách nebo snížené otevírací době, to zaznamenalo 58 % dotázaných.
Časy nízké nezaměstnanosti jsou ideálním obdobím pro hledání lepšího pracovního místa nebo zažádání o zvýšení platu. Jak ale vychází z průzkumu, Češi této příležitosti příliš nevyužívají. Lepší pracovní uplatnění se snaží získat jen asi každý desátý respondent, dalších 29 % o tom uvažuje, ale nic pro to aktivně nedělá. Na druhou stranu celých 69 % Čechů uvedlo, že aktivně sledují pracovní nabídky, i když už zaměstnání mají. I díky tomu 37 % z nich tvrdí, že by při změně zaměstnání byli lépe finančně ohodnoceni. „Zejména ve věkové kategorii 25–34 let jsou si mladí lidé vědomi toho, že je o ně na trhu největší zájem. Zároveň stihlo už mnoho z nich nasbírat cenné zkušenosti, za které jsou v jiných firmách ochotni zaplatit, ale jejich stávající zaměstnavatelé je nechtějí dostatečně finančně ocenit,“ vysvětluje situaci Kamil Kunc, Client Service Manager agentury NMS Market Research.
Poslední roky se česká ekonomika nachází v expanzi a to se projevuje i na výši platů. Z dotázaných, jejichž čistý příjem v domácnosti přesahuje 40 000 korun, 14 % přiznalo výrazné zvýšení platu. „Právě v této příjmové kategorii docházelo ke zvýšení platu nejčastěji, převýšilo celkový průměr o 6 procentních bodů,“ dodává Kunc. Alespoň trochu dostalo přidáno dalších 48 % respondentů. Zvýšení platu na vlastní vyžádání pro Čechy ale není běžná věc, o přidání si řeklo jen 21 % zaměstnanců, úspěšně pak od nadřízených z kanceláře odcházelo jen 9 % z nich. Nejúspěšnější ve smlouvání byli vysokoškoláci v již zmíněné věkové kategorii 25–34 let.
Kromě výše důchodů a daní je věčným politickým tématem i minimální mzda. Češi mají jasno, 12 200 korun je málo, měla by se zvýšit, to si myslí celých 70 % z nich. Průzkum také odhalil, že Češi nejsou za prací ochotni dojíždět daleko. I kdyby nové zaměstnání bylo lépe placené, jen 29 % dotázaných by ho vzalo, 11 % dotázaných by dokonce odmítlo pracovní pozici, která by byla dál než 15 minut od místa bydliště.
Češi zase jednou zbořili stereotyp, šéfové na zabití jsou jen mýtus. Jen jeden ze sta dotázaných nenávidí svého přímého nadřízeného, dokonce 15 % z nás s ním má naopak skvělý vztah.
