Sociální podnikání v Česku by mohlo mít od pololetí příštího roku jasná pravidla. Víc než polovinu zisku by měl podnik využít na svůj další rozvoj či na dosažení prospěšného cíle. Využívat by musel místní dodavatele, vyráběl by pro místní zákazníky. V integračním sociálním podniku by pak zdravotně postižení či lidé z ghett museli tvořit nejméně 30 procent zaměstnanců. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sociálním podnikání, který na svém webu zveřejnila vláda.
Příprava zákona, který vládě předkládá ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), se opožďuje. Původně měl mít kabinet koncem loňska na stole už paragrafy, nyní dostal teprve věcný záměr. Dienstbierova náměstkyně Martina Štěpánková ČTK před nedávnem řekla, že důvodem zpoždění je komplikovanost přípravy.
V adresáři sociálních podniků, který spravuje obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit, je nyní 224 sociálních firem. Oficiální rejstřík stejně jako jednotná pravidla neexistují. Podle podkladů pro vládu sociální podniky v EU zaměstnávají na 14,5 milionu lidí, tedy 6,5 procenta ekonomicky aktivních. Ve Francii sociálně podniká 222.800 organizací a firem, v Británii 70.000. „Potenciál sociálního podnikání není v ČR ani zdaleka dosud využit,“ uvedli autoři návrhu.
K podpoře sociálního podnikání se kabinet zavázal v koaliční smlouvě. Autoři návrhu si od zákona a stanovení jasných pravidel slibují vznik dalších sociálních podniků, snížení nezaměstnanosti, pokles výdajů na dávky a zlepšení situace lidí s postižením a z ghett i stavu v jejich bydlišti.
Norma má stanovit povinnosti sociálních podnikatelů i jejich případné výhody a možnosti podpory. Sociální podnik by víc než polovinu zisku měl využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Ohled by musel brát na životní prostředí. Minimálně polovina příjmů by měla pocházet z tržeb. Podnik by využíval místní zdroje a zaměstnával místní lidi. Také odběratelé jeho výrobků by měli být ze stejného nebo ze sousedního kraje. Integrační sociální podnik by měl mít víc než 30 procent zaměstnanců postižených či z ghett.
Sociálním podnikem by se mohla stát firma, akciová společnost, družstvo, nadace, spolek či živnostník. Zapojit by se mohly i obce. Zatím není jasné, jakou část sociální firmy by mohly vlastnit. Podle návrhu by buď obecní majetkový podíl neměl být omezený, nebo by měl být menší než 50 procent.
O přidělení označení „sociální podnik“ by rozhodovalo ministerstvo práce. Údaj by se pak zapisoval buď do veřejného rejstříku, nebo do seznamu resortu práce na internetu. Zákon upraví i sankce za nedodržování pravidel.
Na paragrafech má Dienstbierův tým spolupracovat s ministerstvem práce, předloha má být hotova do konce srpna. Do konce roku má pak být na stole strategie rozvoje sociálního podnikání do budoucna. Vzniknout by mohla i nová vládní rada, která by se na téma zaměřovala.
