Stárnoucí populace na trhu práce má největší nedostatky v digitálních dovednostech, například v práci s kancelářským softwarem nebo v kybernetické bezpečnosti. Rozdíly v digitálních dovednostech mladších a starších pracovníků jsou v Česku větší, než je evropský průměr. Zároveň starší generace hůře zvládá stres nebo má slabiny v poskytování zpětné vazby. Pomoci by mohla praktická školení a workshopy, díky kterým by bylo možné deficity dorovnat. Na výzkum stárnoucí populace na trhu práce se zaměřuje tým na Ústavu práva a humanitních věd a Ústavu managementu Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
„Stárnoucí pracovníci a pracovnice mají největší nedostatky v digitálních dovednostech – zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, používání dvoufaktorové autentizace, práce s kancelářským softwarem jako je Word a Excel, správy e-mailů a datové analytiky. Z měkkých dovedností se ukázaly slabiny v komunikaci, poskytování zpětné vazby, zvládání stresu a nejistoty spojené s digitalizací,“ popsal výsledky výzkumu Ondřej Pavelek z Ústavu práva a humanitních věd PEF MENDELU.
Výzkum ukazuje, že rozdíly mezi muži a ženami nejsou zásadní, problémy s digitálními i měkkými dovednostmi se týkají obou pohlaví relativně vyrovnaně. „Vzorek tvořilo 42 % mužů a 58 % žen, přičemž v obou skupinách se objevují podobné obtíže. Z výsledků vyplývá, že 29 % starších pracovníků necítí sebevědomí při učení se novým digitálním nástrojům. Jen 34 % je schopno efektivně používat kancelářské programy a 38 % má problémy se zvládáním stresu spojeného s digitalizací. Rozdíl mezi digitálními dovednostmi mladších a starších pracovníků je v Česku 50,7 %, což je více než průměr EU,“ uvedl výzkumník.
Za stárnoucí pracovní sílu se obvykle považují osoby od 50 let výše, v českém kontextu je hlavní sledovanou skupinou věkový interval 55 až 65 let. „Do důchodu mají tito pracovníci většinou pět až deset let, v závislosti na přesném věku a individuálním důchodovém věku. Podíl pracovníků ve věku od 55 do 64 let v Česku v roce 2014 tvořil 15,7 %, zatímco v roce 2023 už 18 % všech zaměstnaných. Jde tedy o téměř pětinu pracovní síly,“ přiblížil Pavelek.
Hlavní motivací pro vzdělávání je u těchto pracovníků a pracovnic možnost vyšší mzdy nebo povýšení. „Efektivním nástrojem jsou prezenční školení a workshopy, kde se učí na praktických příkladech. Starší pracovníci přitom preferují prezenční setkání, nikoli online. Dále jsou to různé digitální kurzy, které mohou být až z 82 % hrazené státem. S tím souvisí také kombinace digitálních a měkkých dovedností, například týmové projekty, které učí současně práci s technologiemi a komunikaci,“ přiblížila Martina Rašticová z Ústavu managementu.
Výsledky výzkumu vyplývají z dotazníkového šetření s celkem 114 respondenty a respondentkami z celkové populace přibližně 905 tisíc pracovníků ve věku 55–64 let. Zastoupeni byli ze všech čtrnácti krajů České republiky. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku s 31 otázkami mezi firmami, státní správou, univerzitami. Distribuce probíhala online, poštou i osobně.