Pracovní stres ovlivňuje kvalitu spánku. Vystresovaní lidé spí kratší dobu. Z průzkumu mezinárodního portálu Paylab.com s názvem Stress in the Workplace vyplývá, že zaměstnanci, kteří jsou zvyklí během pracovního týdne spát pravidelně méně než 6 hodin denně, si v mnohem větší míře stěžují na stres v práci. Trápí je především špatné finanční ohodnocení a velký nápor povinností.
Průzkum portálu Paylab.com, který je v ČR zastoupený značkou Platy.cz, proběhl začátkem roku 2017 v 11 evropských zemích včetně České republiky, kde se do průzkumu zapojilo 11 158 lidí.
Jen 8 % zaměstnanců, kteří spí během pracovního týdne méně než 6 hodin denně říká, že v práci nepociťují stres. S delší uvedenou dobou spánku stoupá i podíl lidí, kteří jsou více v pohodě a tvrdí, že je stres v práci netrápí. Pokud porovnáme zaměstnance s nižšími a vyššími příjmy, ti s nižšími příjmy jsou na tom o něco hůře. Z průzkumu vyplynulo, že mezi zaměstnanci s vyššími příjmy je výrazně vyšší podíl lidí, kteří deklarují, že nemají stres v práci.
Lidé, kteří spí kratší dobu, se trápí kvůli práci mnohem intenzivněji. Méně kvalifikované a zaměstnance s nízkými příjmy více sužují finance, špatné pracovní podmínky a prostředí, ve větší míře je zatěžují zdravotní problémy pramenící z vykonávání práce, dojíždění za prací a špatné vztahy s kolegy. Na druhé straně manažeři a lidé, kteří mají vyšší příjmy, si mnohem více stěžují na velkou pracovní zátěž, častěji zmiňují pocit vyhoření, stresy vyplývající z organizačních změn a také častěji řeší problémy se sladěním pracovního a soukromého života – tzv. work-life balance.
Největší podíl (77 %) zaměstnanců spí denně 6 až 8 hodin. To je považované za dostatečnou dobu odpočinku pro mozek i na regeneraci organismu. Jsou i šťastlivci, kteří obvykle spí více než 8 hodin, takových je jen 5 %. Na druhé straně je tu i početná skupina zaměstnanců, kteří se dlouho v posteli nezdrží. Asi 18 % pracujících v ČR spí v průběhu pracovního týdne méně než 6 hodin denně. Tento trend se začíná stupňovat zejména u lidí starších než 35 let. Kratší spánek se o něco častěji týká zaměstnanců, kteří jsou na nižších pozicích: jako pomocní pracovníci, kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci ve službách (26 %). Může to souviset i s tím, že jejich pracovní doba začíná dříve, případně je vázaná na směny. Tito lidé si také mnohem častěji stěžují na dojíždění do práce (14 %). Krátký spánek se nevyhýbá ani výše postaveným pozicím: například top manažerů, kteří spí méně než 6 hodin denně, je 26 %.
Nejvýznamnější oblastí, která zaměstnancům v Čechách způsobuje stres, jsou finanční problémy pramenící z nízkých výdělků, které nestačí pokrýt životní náklady. Tento aspekt označilo za klíčový stresový faktor 32 % respondentů, přičemž o něco častěji šlo o lidi na nižších pracovních pozicích.
Nároky zaměstnavatelů a tlak na výkon jsou druhou významnou oblastí, která zaměstnancům způsobuje stres. Téměř pětina (21 %) respondentů uvedla, že je trápí příliš velký tlak povinností a zodpovědnost, která z řešení úkolů vyplývá. Z lidí na řídících pozicích tuto formu stresu jmenovali tři z deseti manažerů. S náporem práce do velké míry souvisí i přesčasy, které v průzkumu označilo za vážný problém 16 % respondentů. Málo dní dovolené a volna na oddych trápí 13 % dotázaných. Za časovou zátěž považují lidé také dojíždění do práce (12 %).
Palčivým projevem chronického stresu na pracovišti je syndrom vyhoření, tedy stav psychické, fyzické a emoční vyčerpanosti z práce. V průzkumu portálu Platy.cz se k němu přiznalo 12 % respondentů a největší kumulaci tohoto stavu je možné pozorovat u lidí ve věku 35 až 55 let. Vyčerpanost z práce zasahuje zaměstnance na všech úrovních, o něco častěji manažery. V průzkumu ji uvedlo až 13 % top manažerů a 15 % nižších a středních manažerů.
Stresující může být i pracoviště jako takové – za významný stresující faktor ho označilo 12 % respondentů. Ženy jsou na špatné pracovní podmínky a pracovní prostředí v porovnání s muži o něco citlivější. Negativní vliv mají často i organizační změny, které označilo za stresující 9 % zaměstnanců. Významným faktorem, který lidem nedá spát, jsou i špatné vztahy s kolegy (6 %), které mnohem citlivěji vnímají opět ženy.
Nevyvážený work-life balance je faktorem s výrazným přesahem do soukromí. Stěžuje si na něj 9 % zaměstnanců. Zdravotní problémy pramenící z vykonávání práce označilo 6 % zaměstnanců. Dalšími výraznými činiteli jsou nezvládání pracovních úkolů (3 %), vysoké očekávání a nároky nadřízených (8 %) nebo nároky a očekávání klientů (4 %). Především rodiče s dětmi vědí, jak je těžké skloubit práci s rodičovskými povinnostmi. To v průzkumu zmínila jako stresující celkem 4 % respondentů, z toho až 9 % lidí ve věku 35 až 44 let.
