Více než tisícovka zaměstnanců po celém Česku vystavila svým zaměstnavatelům vysvědčení z 15 předmětů, tedy oblastí, na které mají zaměstnavatelé vliv. Nejlepší hodnocení dostali zaměstnavatelé za smysluplnou náplň práce, péči o dobrou pověst a za kvalitu pracovního prostředí. Naopak nejhorší známky obdrželi za péči o fyzické i psychické zdraví zaměstnanců a za zájem o celkovou kvalitu jejich života. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců, který v červnu realizovaly Up benefity.
Ačkoliv se zaměstnavatelé oproti loňsku téměř ve všech předmětech mírně zlepšily, stále to nestačí na lepší známky než trojky, které na jejich „vysvědčení“ jednoznačně převažují. Nejlépe, tj. mezi dvojkou a trojkou vychází zaměstnavatelům známky v oblastech smysluplné náplně práce, dobré pověsti a kvality pracovního prostředí.
Na opačném pólu hodnocení se ocitly oblasti, které souvisejí se zdravím zaměstnanců. Průměrnou známku horší než 3,0 obdržely zaměstnavatelé z péče o fyzické i psychické zdraví a také o wellbeing zaměstnanců. Jedničkou ohodnotila zaměstnavatele za tyto oblasti jen desetina zaměstnanců. Více než třetina je naopak oznámkovala nejlépe čtyřkou.
Oproti loňsku zároveň patří tyto oblasti mezi ty, ve kterých došlo k největšímu zlepšení. Vůbec největší progres je vidět v péči o psychické zdraví zaměstnanců, zlepšování je nicméně zatím jen velmi pozvolné. „Větší zaměření zaměstnavatelů na cílenou podporu nejen fyzického, ale i duševního zdraví je už v posledních měsících a letech patrné, ale teprve bude výrazněji zesilovat. Nejen mladí zaměstnanci se více snaží starat o své zdraví a očekávají, že zaměstnavatelé je v tom skrze různé formy benefitů a další opatření podpoří,“ popisuje Stéphane Nicoletti, generální ředitel Up benefity.
Data ukazují, že již nyní řadí více než pětina zaměstnanců péči o psychické i fyzické zdraví mezi hlavní faktory, ve kterých by se měl jejich zaměstnavatel zlepšit. Téměř polovina zaměstnanců pak apeluje na potřebu zlepšení v oblasti benefitů a bonusů, které mohou hrát v případě cílené podpory zdraví zaměstnanců výraznou roli.
Nejen odměna, ale i zpětná vazba
Právě za oblast odměňování za práci v podobě platu, mzdy, benefitů nebo bonusů obdrželi zaměstnavatelé od zaměstnanců trojky. Byť šlo o mírně lepší hodnocení než v loňském roce, nestačilo na lepší průměr než 2,8 za finanční ohodnocení a 2,9 za ohodnocení ve formě benefitů a bonusů. Ještě o něco hůře však známkují zaměstnanci formální slovní hodnocení jejich výkonu zaměstnavateli a neformální hodnocení například v podobě pochval.
„Data nám ukazují, že o tuto formu komunikace a získávání zpětné vazby mají oproti loňsku zaměstnanci větší zájem. Týká se to nejen pochval, ale i formálního hodnocení a obecně prostředí pro otevřenou komunikaci. Trend lze sledovat i v praxi, když roste zájem o využívání různých digitálních komunikačních nástrojů, které předávání zpětné vazby a komunikaci ve firmách i organizacích výrazně usnadňují,“ říká Věra Smolíková, která má v Up benefity na starost rozvoj digitální platformy Verso.
Kvalita prostředí a náplň práce
Změny v této oblasti potvrzuje i další hodnocení zaměstnanců. Pozitivní vývoj lze sledovat ve známkách za péči o pracovní vztahy i za respektování potřeb a názorů zaměstnanců. Obě oblasti zároveň zaměstnanci označují hned za výší odměny a benefitů za hlavní, ve kterých by se měli zaměstnavatelé dále zlepšovat.
„Obzvlášť pracovní vztahy hrají významnou roli nejen ve spokojenosti zaměstnanců, ale mají hlavní podíl i na tom, zda lidé zůstávají u stejného zaměstnavatele nebo fluktuují. Pracovní vztahy se přímo podepisují i pod motivaci a angažovanost zaměstnanců, proto by zaměstnavatelé měli dbát na to, aby technologie pracovní vztahy nelikvidovaly, ale naopak je pomáhaly budovat a prohlubovat,“ dodává Nicoletti.