Žádné z devíti zkoumaných původních členských zemí Evropské unie se dosud nepodařilo uspokojivě integrovat uprchlíky na trhu práce. Zjistila to studie německé Bertelsmannovy nadace. Dosáhnout tohoto cíle je těžké pro skandinávské, západoevropské i jihoevropské státy. Chybí proto úspěšné modelové příklady, ačkoliv integrace migrantů možná a přínosná je.
Studie porovnává devět relativně bohatých původních členských zemí EU: Švédsko, Dánsko, Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Británii. Závěr studie vede podle serveru deníku Der Standard k vystřízlivění, ale nikoliv k beznaději. Každá z těchto devíti zemí přijala značný počet uprchlíků.
Nejambicióznější přístup k integraci uprchlíků uplatňují ve Švédsku, kde mezi lety 2000 a 2015 požádalo o azyl asi půl milionu lidí. Ve Švédsku může každý žadatel o azyl s prokázanou totožností od prvního dne pracovat, na rozdíl od Rakouska, kde jsou žadatelé o azyl z trhu práce prakticky vyloučeni. Přesto i ve Švédsku našlo mezi lety 2013 a 2014 (novější údaje podle studie nejsou k dispozici) zaměstnání jen 450 žadatelů o azyl. Lidé s uznaným statusem uprchlíka využívají ve Švédsku pomoci dvouletého státního integračního programu. Ale i po konci tohoto programu získalo práci pouze 11 procent zúčastněných žen a 28 procent mužů, upozorňuje Der Standard.
Výzkumníci ale zdůrazňují, že zapojování migrantů na trh práce může být úspěšné a přínosné pro všechny. Dosavadní problémy v Evropě jsou způsobeny i přístupem přijímacích států. Například Británie ani Francie se o profesní integraci uprchlíků téměř vůbec nesnaží. Mnohé integrační programy jsou podfinancované a málo zaměřené na ženy, jejichž úspěšné začlenění napomáhá celkové integraci uprchlických komunit. Jiným problémem je přetrvávající snaha o větší či menší ochranu evropského trhu práce, i prostřednictvím toho, že „bez (příslušných) licencí a certifikátů nejde nic“.
Studie Bertelsmannovy nadace je založená na číslech i osobních rozhovorech. Analyzuje 94 různých opatření na podporu integrace migrantů, kteří přišli do Evropy v posledních letech. Studii vypracoval tým třinácti výzkumníků pod vedením ekonoma Ivána Martína z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.