I když velmi nízká nezaměstnanost a boj o pracovníky probíhající napříč celým trhem vede zaměstnavatele k vylepšování balíčku poskytovaných nefinančních benefitů, stále se jejich nabídka rozchází s poptávkou. Například 13. plat zaujímá v českém žebříčku populárních benefitů první příčku, jde ovšem o výhodu, u které poptávka zaměstnanců nejvíce převyšuje nabídku zaměstnavatelů.
Vyplývá to z letošního průzkumu zaměstnaneckých preferencí v oblasti benefitů, který v průběhu letních měsíců zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment mezi 1 485 respondenty ze všech krajů ČR a 15 sektorů trhu.
Mezi benefity, o které mají uchazeči o práci největší zájem, letos vede 13. plat spolu s prémiemi či jinými finančními bonusy, pružná pracovní doba a 5 týdnů dovolené. „Zdá se, že snaha o vyvážený pracovní a soukromý život vítězí, zaměstnanci chtějí více volnosti a dovolené, aby měli čas na sebe a své rodiny,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Oproti loňskému roku jde o poměrně zásadní posun, k hlavním preferencím zaměstnanců totiž před rokem kromě finančního ohodnocení patřilo profesní vzdělávání, jazykové kurzy či služby osobního kouče.“
I když je dnes ve většině firem nabídka benefitů skutečně bohatá, zaměstnavatelé stále naráží na nespokojenost zaměstnanců. „Důvodem je skutečnost, že nabídka firem často nereflektuje preference a potřeby lidí,“ komentuje Jitka Součková. „Z průzkumu v některých případech vyplývají opravdu propastné rozdíly mezi tím, co firmy poskytují, a tím, o co mají zaměstnanci skutečný zájem. Například běžně nabízené vánoční večírky, firemní akce, občerstvení na pracovišti anebo slevy na firemní výrobky dnes zaměstnanci nepovažují za benefit, ale běžný standard. Jako benefit kupodivu nevnímají ani bonus za doporučení nového zaměstnance, přitom jde o výhodu, kterou se firmy často chlubí a hojně ji nabízejí. Naopak velký hlad mezi zaměstnanci panuje po placené dovolené v délce 5 a více týdnů, individuálním rozpočtu na osobní růst, možnosti práce z domova a v případě dělnických pozic i po benefitech souvisejících se zdravotním volnem nebo proplácením prvních dnů nemocenské, s čímž však firmy často zacházejí jako se šafránem. Výjimkou není ani situace, kdy firmy sice svým zaměstnancům časovou flexibilitu nabízí, ale nechtějí ji inzerovat ve svých nabídkách, a to i přesto, že to může být klíčovým argumentem pro získání více uchazečů.“
Na spodních příčkách žebříčku se umístily i stravenky anebo možnost využívat telefon či notebook i k osobním účelům. Není to však tím, že by je zaměstnanci již nepožadovali. Naopak, berou je již jako samozřejmost, a proto by je zaměstnavatelé rozhodně neměli z balíčku benefitů vyřazovat. Určitě by také měli upravit hodnotu poskytovaných stravenek alespoň na běžnou hodnotu. Z průzkumu vyplynulo, že firmy nejčastěji poskytují stravenky v hodnotě 80 Kč, v oboru informačních technologií 90 Kč. Stravenky v hodnotě nad 100 Kč dostává jen 7 % českých zaměstnanců.
Obecně budou firmy muset v zájmu udržení loajality svých lidí nabídku benefitů přehodnotit. „Už jen z důvodu, že stále větší vliv na trhu práce získává generace tzv. mileniálů, která díky tomu, že vyrostla v kolébce moderních technologií, nechápe, proč je nutné pracovat od-do na jednom místě, když svou práci může díky technologiím často udělat odkudkoliv a kdykoliv, navíc ve stejné kvalitě a rychlosti,“ vysvětluje Jitka Součková. „Často se mylně uvádí, že tato generace má oproti předchozím generacím zcela odlišné preference, není to však pravda. Stejně jako v případě jejich rodičů k jejich prioritám patří vyváženost pracovního a soukromého života, jen si o výhody, které ji umožní, umí lépe říci a mají k tomu velmi silné argumenty. Generace X k diskuzi o pracovních podmínkách nebyla vychována a pravidla bere často jako neměnná. Generace mileniálů je o nich naopak připravena diskutovat.“
