Společnosti upozorňují na nedostatek vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Potřeba rozvoje nových dovedností roste.
S postupným odchodem od fosilních paliv a posunem směrem k udržitelným zdrojům se otevírají nové výzvy a příležitosti na pracovním trhu. Implementace Evropského zeleného paktu (EGP) do roku 2030 má potenciál zvýšit zaměstnanost v EU zhruba o 2,5 milionu nových pracovních míst. Tento trend je dán rostoucím důrazem na udržitelnost a využívání obnovitelných zdrojů energie. Klíčové dovednosti v oblasti zelené ekonomiky zahrnují znalost technologií obnovitelných zdrojů, digitální dovednosti, udržitelné řízení a plánování a schopnost pracovat s moderními zelenými technologiemi, včetně technologií umělé inteligence, internetu věcí, elektroniky a automatizace.
Výzvou je zvýšení zájmu o vzdělávání v technických oborech
Aktuální výzvou České republiky je zvýšení zájmu o studium technických a přírodovědných oborů. Pro zemi, ve které průmyslová výroba tvoří téměř třetinu jejího HDP a která je tak druhou nejprůmyslovější zemí v EU, je úloha technického vzdělávání zcela nezpochybnitelná.
„V oblasti energetiky opravdu profitujeme z toho, co se v České republice vybudovalo o desítky let dříve. Známým problémem ale je, že naši odborníci se dnes blíží důchodovému věku a že mnoho projektů, které se postavily v uplynulých letech, se nyní v ČR nerealizuje. V rámci transformace energetiky jsou ale tyto projekty opět v plánu. Myslím, že je potřeba časově trochu šlápnout na pomyslný pedál a zrychlit, aby nám nestihli naši odborníci odejít do důchodu a nedošlo ke ztrátě know-how, které se nestihne přenést na nově nastupující generaci,“ řekl Pavel Kovář, generální ředitel Hitachi Energy pro Českou republiku a Slovensko. A dodává: „Dnešní kapacity studentů a studijních oborů versus požadavek byznysu nejsou dostatečné. Průmysl dlouhodobě připomíná nedostatek specialistů a odborníků, ale atraktivita nebo minimálně propagace a lepší plánování nám stagnuje.“
Hitachi Energy úzce spolupracuje s univerzitami ČVUT, VUT a také se střední školou v Trutnově. Uvědomuje si, že bez dostatečného počtu pracovníků v oboru by mohlo dojít ke zpomalení vývoje a nasazení technologií a infrastruktury pro čistou energii, což by mohlo zpozdit pokrok směrem k udržitelným cílům. Dopad by to mělo i na samotní podniky – došlo by ke zvýšení nákladů na projekty kvůli vyšším platům a také konkurenčnímu boji o talenty v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Potenciálním řešením je přilákání mladých talentů, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace stávajících pracovníků a posílení spolupráce s univerzitami, vládou a průmyslem s cílem překlenout tuto mezeru.
Jednou z cest, jak získat potřebné odborníky, je získání talentů ze zahraničí.
„Jedním z klíčových pilířů transformace české ekonomiky z ekonomiky postavené na průmyslové výrobě ke znalostní a expertní ekonomice, generující vysokou přidanou hodnotu, je změna migrační politiky, která by měla migraci odborníků preferovat a zároveň je k migraci do České republiky motivovat,“ řekl Mirek Mejtský z Petyovský & Partners. A dodal: „Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na projektu bodového systému, který je preferenčním a motivačním schématem. Ministerstvo vnitra digitalizuje migrační politiku, která by se digitalizací měla zpružnit. Zásadní roli v celém procesu však bude mít vláda, která musí jednoznačně stanovit cíl, který má naše migrační politika mít, a zároveň zajistit její financování jak z pohledu kapacit, tak z pohledu dlouhodobého rozvoje.“
Zjednodušení přístupu imigrantů ke studiu by pomohlo nejen podnikatelské sféře, ale i školám
„Vysoké školy pravidelně akreditují své studijní osnovy tak, aby odpovídaly aktuálním požadavkům jak průmyslu, tak i ostatních organizací. Vedle výuky dosahují kvalitní vysoké školy špičkové výsledky také v univerzitním výzkumu a v rámci odborné spolupráce s průmyslem. Výzkum a vývoj dnes představuje zhruba 50 procent ročního obratu naší fakulty. Není tedy pochyb o atraktivitě ČR jak pro zahraniční studenty, tak i pro výzkumné zahraniční pracovníky, kteří se následně zapojí do lokálního pracovního ekosystému. Praktickým omezením však může být nutnost platby stipendia za studium v angličtině, protože ministerstvo dnes školám přispívá jen na výuku v češtině. Najde-li se finanční podpora a nadšení odborníci, mohou vzniknout takové unikátní výukové programy, jako je například v oboru umělé inteligence (AI) program prg.ai Minor. Tento meziuniverzitní program se skládá z nejlepších předmětů čtyř fakult ČVUT a Univerzity Karlovy (FEL ČVUT, FIT ČVUT, MFF UK a FSV UK) a poskytuje technicky zdatným studentům hlubší vhled do oboru umělé inteligence. Finanční podpora obdobných programů, zacílená i na ostatní klíčové obory, by mohla být jednou z cest vedoucích ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků,“ komentoval situaci profesor Jan Vobecký, proděkan pro spolupráci s průmyslem a komercializaci na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.
Tlak není jenom na technické vzdělávání, ale i na rozvoj kritického myšlení, představivosti, kreativity, projektového myšlení, týmové spolupráce při řešení technických úloh a schopnost uchopit a řešit technické problémy.
Zelená ekonomika přináší nové příležitosti, ale také vyžaduje nové dovednosti. Zaměření na udržitelné postupy ve stavebnictví, v energetice a v oběhovém hospodářství bude klíčem k úspěchu na pracovním trhu. Flexibilita a schopnost adaptace na nové technologie a trendy budou nezbytné pro každého, kdo chce být aktivním účastníkem zelené transformace.
Podle analýz Cedefopu, který se specializuje na vzdělávání, je patrná změna ve struktuře poptávky po dovednostech v souvislosti s evropskou zelenou transformací. Úspěšný přechod na zelenou ekonomiku vyžaduje nejen technologické inovace, ale i průřezové dovednosti.
Prognóza Cedefopu ukazuje, že vysoce kvalifikovaná pracovní místa v průmyslu nabývají na významu. S tím souvisí i poptávka po špičkových, specializovaných dovednostech. Ukazuje se, že na mnoha pracovních místech jsou vyžadovány průřezové dovednosti (adaptabilita, týmová práce a znalost cizích jazyků) a špičkové technické dovednosti.
Spolupráce a aktivní zapojení všech zainteresovaných stran jsou klíčovými faktory pro udržení ekologicky a sociálně spravedlivého přechodu. Důsledné vzdělávání, podpora skupin pracovníků a sdílení informací jsou nezbytné pro to, aby byl přechod plynulý a aby lidé mohli úspěšně držet krok se změnami na trhu práce.
