Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se nedohodli na tom, o kolik by se příští rok měla zvýšit minimální mzda. Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11.000 korun. Odbory chtěly ještě o 500 korun více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10.600 korun. O zvýšení minimální mzdy tak rozhodne vláda.

Odbory i ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání zopakovaly své požadavky, které zaměstnavatelé odmítají. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už při příchodu označila růst na 11.000 korun za minimum a její návrh podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se přikláněl k názoru zaměstnavatelů. Po jednání novinářům řekl, že sám žádný návrh nepředkládá, protože minimální mzda nemá téměř žádný dopad na rozpočet. „Je to hlavně otázka dohody zaměstnavatelů a odborářů,“ uvedl. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula však možnost k takové dohodě nevidí. Postoj zaměstnavatelů i Babiše označil za neadekvátní.

„Rozhodnutí bude muset udělat vláda, je evidentní, že mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ke konsenzu dojít nemůže,“ řekl novinářům Středula. Šéf ČMKOS také odmítl argumenty, že by zvýšení minimální mzdy mohlo mít negativní důsledky pro podniky. Navzdory stejným obavám na ně nedošlo ani při předchozích změnách minimální mzdy, řekl.

Marksová novinářům řekla, že zazněly obvyklé argumenty, sama se přiklání k názorům odborů. „I když navýšíme minimální mzdu na 11.000 hrubého, tak je to čistého 9600 korun, to je pořád pod hranicí chudoby,“ řekla novinářům.

Na twitteru Marksová kritizovala Babiše, před volbami podle ní sliboval zdaleka vyšší minimální mzdu, než je 11 tisíc. „Paní Marksová od rána do večera vymýšlí, jak zatížit rozpočet. Jí je jedno, jestli máme deficit, jestli máme, nebo nemáme dluhy. Mně to jedno není,“ reagoval Babiš.

Podle informací ČTK padl na jednání i názor, že minimální mzda by měla být zrušena. Už před jednáním prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý novinářům řekl, že institut minimální mzdy považuje za zbytný. „Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Středula si během jednání na twitteru stěžoval, že zaměstnavatelé zaměstnance potřebují, ale minimální mzdu zvýšit nechtějí. „Co vlastně chtějí? Zisky a bídu,“ uvedl. Dlouhý ho za výrok tvrdě kritizoval, označil ho za jeden z „nejnehoráznějších, který od něj kdy slyšel“. „Je to jasná urážka všech podnikatelů,“ dodal rovněž na twitteru.

Naposledy měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun. Vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26.480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10.592 korun. Loni ve čtvrtém kvartále činil průměrný výdělek 28.142 korun, z toho 40 procent je 11.257 korun.