K 31. 1. 2018 evidoval Úřad práce ČR celkem 289 228 uchazečů o zaměstnání. To je o 8 608 více než v prosinci, o 100 188 méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1998, kdy jich bylo 287 253. Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 268 245 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,9 % (prosinec 2017 – 3,8 %, leden 2017 – 5,3 %).
Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v lednu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 230 728, z toho 14 761 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Situace na pracovním trhu se v uplynulém měsíci vyvíjela standardně. Ve srovnání s předchozími lety je ale mnohem příznivější.
V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak. Došlo k postupnému útlumu sezónních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství. V souvislosti s tím vzrostl počet mužů, kteří se hlásili do evidence ÚP ČR. Přicházeli i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. V meziročním srovnání ÚP ČR stále zaznamenává rekordně nízké hodnoty, pokud jde o absolutní počet evidovaných uchazečů. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Dlouhodobý prorůstový výkon ekonomiky a poptávka zaměstnavatelů po nových zaměstnancích tak dokázaly sezónní vlivy téměř vyrovnat.
Nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. Naopak – klade ještě větší důraz na cílenou a individuální práci s klientem. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence.
Úřadu práce ČR se nadále daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci ledna 2018 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je podle dostupných statistik meziročně nejnižší lednová hodnota od roku 2014, kdy jich bylo 37,1 % (leden 2015 – 42,8 %, leden 2016 40,1 %, leden 2017 – 36,2 %).
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenaly v lednu 4 okresy – Plzeň-město (o 1 %), Ústí nad Labem (o 0,4 %), Praha a Praha-západ (o 0,3 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla v 72 regionech. Nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 16,1 %), Strakonice (o 14,5 %), Český Krumlov (o 12,5 %), Klatovy (o 11,4 %), Domažlice (o 11,3 %), Písek (o 10,7 %), Znojmo a Prachatice (oba o 10 %). Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ a Rychnov nad Kněžnou (shodně 1,4 %), Praha – západ (1,8 %), Benešov (2,1 %), Mladá Boleslav, Jičín, Plzeň-město, Pelhřimov (shodně 2,2 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,1 %), Jeseník (7,7 %), Znojmo (7,3 %), Most (7,3 %), Bruntál (7,1 %), Ostrava-město (6,9 %), Hodonín (6,4 %) a Chomutov (6,1 %). Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 4 %, u žen zůstal na 3,8 %.
Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst, kdy jeho zaměstnanci kontaktují zaměstnavatele, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a seznamují je nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. ÚP ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje.
„Smyslem monitoringu trhu práce je získat takové informace o volných pracovních místech, pracovních podmínkách, aby na jejich základě ÚP ČR mohl zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje,“ popisuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 230 728 volných pracovních míst, což je o 14 099 více než v prosinci a o 95 192 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (44 220), ve Středočeském (32 233), v Plzeňském (22 319), Pardubickém (22 152) a Jihomoravském (18 787) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 854 pozic na dohodu o provedení práce a 5 907 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 1,3 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (8), Jeseník a Ústí nad Labem (6,1), Znojmo (5,8), Most (4,9), Děčín (4,4), Hodonín (4,2) a Bruntál (4). Celkem 13 877 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v lednu největší zájem o pomocníky ve výrobě, dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře nebo obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.
Během ledna se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 55 623 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet vyšší o 10 345 osob, meziročně pak nižší o 5 694 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 47 015 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 16 888 více než v prosinci a o 6 259 méně než v lednu 2017. Novou práci získalo 29 837 lidí – o 13 164 více než v předchozím měsíci a o 4 760 méně než před rokem.
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v lednu 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 105 454 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,5 %. Jak už bylo uvedeno – z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % – celkem 91 675 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 641 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce 140 722 žen (48,7% z celkového počtu nezaměstnaných) a 46 240 OZP (16 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, zedníků, kamnářů či dlaždičů, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, taxikářů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii.
Ke konci ledna bylo bez práce 10 878 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 562 a meziročně pak o 5 031 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,8 % (prosinec 2017 – 4,1 %, leden 2017 – 4,1 %). Bez práce bylo k 31. 1. 2018 celkem 7 419 bývalých studentů, tj. o 732 méně než v předchozím měsíci (leden 2015 – 22 175, leden 2016 – 17 098, leden 2017 – 11 984). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 59 316 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci ledna podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 26 078 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce ledna 2018 o něj požádalo celkem 6 100 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 730), Olomouckém (1 477), Jihomoravském (589) a Ústeckém (571) kraji. Jen v lednu přijal Úřad práce ČR 361 žádostí. S 3 877 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 173 z nich v lednu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, recepční, švadleny, konstruktér, elektrikář, právník, skladníci, ošetřovatel zvířat, automechanik, lékárník nebo třeba obchodní referent.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 251 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (60), Olomouckém (48), Zlínském (29) a Jihomoravském (24) kraji. Celkem 106 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, zdravotní sestry, specialisté v obchodní sféře, provozní technik, učitel, školnice nebo pracovník infocentra.
A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 11 797. Nejvíce pak v Ústeckém (3 213), Moravskoslezském (1 645), Středočeském (1 436) a Jihomoravském (1 122) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 4 440 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.
Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci ledna pracovalo na VPP celkem 10 689 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Od ledna 2018 vzrostla měsíční výše příspěvku pro asistenty prevence kriminality na 16 500 Kč. V případě koordinátorů veřejně prospěšných prací činí 16 tis. Kč a u ostatních pracovníků pak může dosáhnout až 15 tis. Kč.
VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci ledna šanci získat zaměstnání 8 720 uchazečů. Celkem 39 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 627 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 1. 2018 se jich účastnilo celkem 999 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 – 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci ledna 1 678 osob se zdravotním postižením (z toho jich 43 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 101 uchazeči přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 97 681 lidí, tj. 33,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (prosinec 2017 – 30,5 %, leden 2017 – 29,9 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 037 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 116 278 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za prosinec 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,3 %, EU28 – 7,3 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,3 %, EU28 7,3 %).
