Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.
Navrhovaný zákon je čistě transpozičním právním předpisem, který promítá do české legislativy směrnici Rady EU 2022/2523 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii. Ta byla schválena v prosinci 2022 během předsednictví ČR v Radě EU s cílem, aby nadnárodní skupiny platily spravedlivý podíl daní bez ohledu na to, kde působí a přestaly přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému nebo jen nízkému zdanění. Směrnice na úrovni Evropské unie tak zakotvila pravidla tzv. Pilíře II., který je součástí projektu OECD/G20 Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy – Global Anti-Base Erosion Model Rules (Pillar Two) o společném přístupu států k minimálnímu efektivnímu zdanění velkých (nadnárodních) korporací.
Zákon zavede do českého daňového systému dvě nové přímé daně – přiřazovanou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň. Cílem zaváděných dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin.
Přiřazovanou dorovnávací daní budou zatíženy mateřské entity velkých společností s ročními výnosy vyššími než 750 mil. EUR, pokud je jejich celkové efektivní zdanění nižší než 15 %. Na základě navrhovaných pravidel se mateřské entitě skupiny stanoví dorovnávací daň, a to ve vztahu ke každému státu, ve kterém skupina působí a ve kterém je efektivní zdanění skupiny nižší než 15 %. Případně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny.
Návrh zákona vedle toho zavádí českou dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. V návaznosti na různé daňové výjimky a podobná opatření se může stát, že by příjmy členské entity skupiny působící v České republice byly zdaněny efektivní sazbou nižší než 15 %, a tedy by se na ně vztahovaly dorovnávací daně zavedené v zahraničí, kam by také plynul výnos daně vztahující se k příjmům z České republiky. Česká dorovnávací daň tak zajišťuje, aby tyto výnosy byly zdaňovány na území ČR.
Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 %, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do tzv. daňových rájů.
„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 %, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do tzv. daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Na základě odhadů Ministerstva financí lze předpokládat, že celkový dopad navrhovaného zákona, co se týče počtu subjektů, se bude dotýkat jednotek nejvyšších mateřských entit a přibližně 3200 jiných českých členských entit. Pozitivní daňová povinnost byla odhadnuta pro nižší stovky členských entit.
Inkaso této daně do státního rozpočtu je za současné výše daně z příjmů právnických osob 19 % odhadováno na cca 4 až 6 mld. Kč. V případě, že se sazba této daně po schválení Ozdravného balíčku zvýší na 21 %, měl by výnos této daně klesnout na 2 mld. Kč. Zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob totiž dojde ke zvýšení efektivní míry zdanění českých členských entit (která kromě statutární daně z příjmu zohledňuje další daně v daňové legislativě, které platí daná společnost, a porovnává je s výší jejich kvalifikovaných příjmů), a sníží se tak prostor pro aplikaci dorovnávacích daní.
Návrh zákona, který by měl nabýt účinnosti 31. prosince 2023, musí projednat obě komory Parlamentu ČR a podepsat prezident.