Období hospodářských depresí, z nichž jedno prožíváme mj. i v současnosti, mohou mít i pozitivní vliv. Vědecká studie, na které se podílela i Alena Bičáková z Národního institutu SYRI a CERGE-EI, prokázala, že lidé, kteří nastoupí v době hospodářské recese na vysokou školu, mají vyšší výdělky než ti, kteří začínají studium v příznivějších podmínkách. Mají zřejmě jiné hodnoty a preference, což jim na trhu práce pomáhá.
„Výsledky naší studie potvrzují, že ekonomické šoky zažité během rané dospělosti mohou vést k trvalým změnám v hodnotách a preferencích, což může jednotlivce přimět k důležitým změnám postojů, například při hledání zaměstnání. Tohoto faktu bychom měli využít například tím, že se rozšíří kapacita vysokých škol v době recese, kdy je poptávka po studiu vyšší,“ uvedla Alena Bičáková, která patří do výzkumné skupiny SYRI se zaměřením na Trh práce.
Odborníci analyzovali absolventy z téměř čtyř desítek amerických vysokých škol. Studie jasně prokázala pozitivní vztah mezi lokálními ekonomickými podmínkami v době zápisu na vysokou školu a budoucími ročními příjmy, zejména u žen.
„Zatímco u mužů a žen dochází k podobnému nárůstu hodinových mezd, u žen jsme zaznamenali větší nárůst ročních výdělků také v důsledku zvýšení počtu odpracovaných týdnů za rok a počtu odpracovaných hodin za týden. U žen navíc pozorujeme vyšší pravděpodobnost zapojení na trhu práce,“ dodala Bičáková.
Vědci ve studii vypočetli, že o 1 p. b. vyšší míra nezaměstnanosti v době nástupu na vysokou školu vede k růstu ročních reálných výdělků o přibližně 0,35 % u žen a přibližně 0,21 % u mužů, což u žen s průměrným příjmem odpovídá 180 dolarům za rok a u mužů 172 dolarům za rok.
Tento pozitivní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a budoucími příjmy nemůžeme vysvětlit například tím, že z ročníků vystavených nepříznivým ekonomickým podmínkám na vysokou školu nastupuje a úspěšně ji absolvuje pouze vybraná skupina nadprůměrných studentů, ani tím, že pouze vybraná skupina těchto absolventů, tedy ta s nadprůměrnými příjmy, pracuje. „Nelze jej také vysvětlit změnou volby vysokoškolského oboru nebo změnou v rozhodnutí, zda pokračovat postgraduálním vzděláváním. Nadprůměrný příjem absolventů z těchto ročníků není způsoben ani potenciálně lepšími ekonomickými podmínkami v době nástupu na pracovní trh. Téměř třetinu nadprůměrných příjmů těchto absolventů lze však vysvětlit tím, že si po studiu hledají zaměstnání v lokalitách s vyššími příjmy a tam se stěhují. Výsledky jasně odpovídají změně chování, která podněcuje jedince, kteří na začátku studia zažívají špatné ekonomické časy, aby vyvinuli větší úsilí k získání lépe placeného zaměstnání,“ dodala Bičáková ze SYRI a CERGE-EI.