Statistické údaje společnosti UnitedHealthcare ukazují, že 62 % zaměstnanců, kteří wellness programy využívají, vykazují nárůst pracovní výkonnosti, 56 % snížení absencí ze zdravotních důvodů a u 30 procent dokonce související zdravotní prohlídky odhalí existující onemocnění.
Zpřístupněním wellness programů na pracovišti dávají společnosti zaměstnancům najevo, že jim na zdravotním stavu svých lidí záleží. Navíc, pohoda zaměstnanců a výsledky firmy jsou navzájem úzce provázány, pečovat o zaměstnance není ze strany zaměstnavatele jen otázka slušnosti, ale dává to i smysl finanční. „Lidé na zdravém pracovišti s dobrou tělesnou i duševní kondicí jsou se svou prací spokojenější a mají také lepší pracovní morálku. Pro firmu je zase přínosem vyšší produktivita práce, méně absencí na pracovišti a nižší fluktuace zaměstnanců. Podobné programy navíc posiluje i brand společnosti“, říká Ladislav Kučera, ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko. I přes nesporný přínos wellness programů však studie zjistila, že 39 % zaměstnanců je vůbec nevyužívá.
Některé firmy se proto rozhodly účast svých zaměstnanců ve wellness programech vyžadovat. David Price, generální ředitel společnosti Health Assured podnikající v oboru wellness říká: „Největším problémem se zapojením zaměstnanců do wellness programů je to, že velice často jsou jejich největšími fanoušky ti, kteří už ve skvělé kondici jsou i tak. A naproti tomu ti, kteří by svůj stav potřebovali zlepšit (a tedy ti, na něž se firma chce zaměřit především), zůstávají nadále stranou a k celkovému zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců tak nedochází.“
Poradenská firma KPMG nedávno uvedla, že v průběhu letošního roku zavedla takovýto program povinně. Pod názvem „KPMG Audit University“ zorganizovala třídenní kurz pro všechny své auditory působící ve Velké Británii. K povinným aktivitám patřila například jóga či programy s cílem pomoci zaměstnancům vypořádat se se stresem a vnějším tlakem, jež s sebou jejich povolání nese. Součástí těchto programů jsou často i aktivity více zaměřené na tělesný pohyb.
Podobný přístup následují i další evropské země, například Švédsko, kde se „povinné cvičení“ stalo nejnovějším trendem. Zaměstnanci firmy Björn Borg, prodejce módního a sportovního zboží, musejí každý pátek všeho nechat a odebrat se do blízké tělocvičny protáhnout si své tělo.
Jak se k obdobným programům staví české firmy? „Wellness programy v různé podobě se stávají součásti nabídky benefitů společností ve stále větším měřítku. Nejčastěji se jedná o příspěvky na sportovní aktivity, pravidelné cvičení nebo masáže na pracovišti či speciální lékařskou péči, kterou zaměstnanci mohou využít. Účast v těchto aktivitách je ale zatím obvykle stále na bázi dobrovolnosti“, říká Ladislav Kučera z Hays. Je však nutno podotknout, že tyto programy se těší stále větší oblibě i ze strany zaměstnanců.
Povinná účast zaměstnanců však nese svá rizika. „Ačkoli firmy mohou při vyžadování účasti zaměstnanců jednat s těmi nejlepšími úmysly, může se takový přístup obrátit proti nim. Riskují ztrátu důvěry, zvýšené napětí a nárůst cynismu mezi zaměstnanci. Pokud se zaměstnanci cítí být k účasti nuceni, pak i ti, kdo byli sami dostatečně motivováni, mohou získat pocit, že se jedná jen o další úkol. A ti, kdo se účastnit nechtěli, budou mít tendenci dělat jen minimum nezbytné k tomu, aby se vyhnuli možným postihům. V důsledku to bohužel může znamenat, že se zaměstnanci budou otáčet zády k programům, které by jinak považovali za užitečné, a potenciál možných přínosů tak zůstane nevyužit“, upozorňuje David Ballard.
Jak tedy zavést ve firmě úspěšné a efektivní wellness programy? „Nemá význam snažit se pomocí wellness programů ulevit zaměstnancům od stresu a napětí, pokud tomu neodpovídá samotná firemní kultura. Sebelepší program pro zlepšení pohody zaměstnanců nebude fungovat, budou-li zaměstnanci nadále přetěžováni ze strany nadřízených, pokud bude jejich pracovní prostředí příliš restriktivní nebo pokud nebudou mít prostor pro uplatnění vlastních iniciativ. Vždy je třeba začít od začátku, od zdroje problému“, doporučuje Ladislav Kučera z Hays.
Ačkoliv tedy nepanuje shoda na tom, zda má být účast v programech péče o osobní pohodu povinná, firmy ve stále větší míře hledají způsoby, jak zapojení svých zaměstnanců posilovat. Například, společnost IBM nabízí finanční odměnu za absolvování až dvou ze čtyř dvanáctitýdenních wellbeing programů, které svým zaměstnancům nabízí. Díky této motivaci se alespoň do jednoho z programů ročně přihlásí 80% z jejích více než 400 tisíc zaměstnanců.
Podle toho, s jakou intenzitou se firmy celosvětově, včetně České republiky pouští do podpory zdravého životního stylu lze usuzovat, že i povinná účast na wellbeing programech postupem času nadále rozšíří.
