Více než tři čtvrtiny HR odborníků v Česku se domnívají, že zaměstnanci starší 55 let mají na trhu práce znevýhodněné postavení. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské skupiny Moore Czech Republic, který realizovala ve spolupráci se Svazem personalistů. Překážky podle nich tvoří technologické adaptace a zdravotní omezení, ale také zakořeněné věkové stereotypy. Podle 82 % respondentů přitom přinášejí zaměstnanci ve věku 55 let a více do firmy bohaté pracovní zkušenosti.
Do průzkumu, který probíhal od konce května do začátku července, se zapojilo 101 respondentů z řad členů Svazu personalistů. „Průzkum jsme realizovali v návaznosti na naše loňské šetření, které mapovalo, jak své šance na trhu vnímají samotní zaměstnanci. Abychom měli srovnání a věděli, jak celou situaci vidí i personalisté, navázali jsme letos průzkumem ve spolupráci se Svazem personalistů, který nám pomohl oslovit své členy. Většina dotázaných má navíc dlouholetou praxi v HR – přes 70 % z nich pracuje v oboru více než deset let,” vysvětluje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
„Personalisté, kteří se do průzkumu zapojili, nejčastěji působí ve středních (50,5 %) a velkých firmách (43,6 %), především v oblasti výroby, obchodu a služeb. Podařilo se nám ale oslovit také personalisty z veřejného sektoru. Ti tvořili 12,9 % respondentů. Výsledky přinesly zajímavá data, a ještě zajímavější srovnání. Zatímco v některých názorech se personalisté se zaměstnanci shodují, jinde jsme zjistili významné kontrasty,” dodává prezident Svazu personalistů Petr Otáhal.
Věk jako překážka? Pro zaměstnance nad 60 let jednoznačně
Z loňského průzkumu vyplynulo, že až 84,2 % Čechů ve věku 55–59 let považuje svůj věk jako překážku při hledání nového zaměstnání, v případě zaměstnanců nad 60 let je to dokonce 86 % respondentů. Co ale říkají data od personalistů? „Pouze 13 % respondentů z řad personalistů se domnívá, že mají zaměstnanci starší 55 let na trhu stejné příležitosti jako jejich mladší kolegové. Celých 78 % personalistů se naopak domnívá, že jsou starší zaměstnanci v určité nevýhodě. Věk 55-59 let je při přijímacím řízení považován za problém podle 73 % personalistů, pokud je pak uchazeči 60 a více let, může být věk hlavní překážkou k přijetí až podle 90 % personalistů,“ říká Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.
Proti starším uchazečům hraje podle personalistů kratší horizont setrvání ve firmě (24 %), vyšší mzdová očekávání (25 %), obavy z věkových předsudků na pracovišti (44 %), ale také strach ze zdravotních omezení spojených s vyšším věkem (55 %) či obavy z adaptace na nové technologie (64 %). To koneckonců potvrzují také samotní zaměstnanci. Obavy zaměstnavatelů, že starší zaměstnanci nedokáží udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami, potvrdilo jako překážku 69,3 % pracovníků starších 55 let, zdravotní omezení je v očích zaměstnavatele překážkou dle 55,8 % zaměstnanců.
Starší zaměstnanci přinášejí stabilitu a zkušenosti
Přes uvedené bariéry většina personalistů považuje zaměstnance nad 55 let za stejně (66,3 %) nebo dokonce více kvalifikované (33,7 %) v porovnání s jejich mladšími kolegy. Oceňovaní jsou zejména pro stabilitu a loajalitu (88,1 %), bohaté pracovní zkušenosti (82,3 %) a dobré komunikační dovednosti (18,8 %). Zároveň 37,6 % dotázaných zdůrazňuje jejich schopnost mentorovat mladší kolegy. Současně má 53,7 % zaměstnanců starších 55 let pocit, že by mohli svému zaměstnavateli nabídnout více, někteří z nich se dokonce domnívají, že jejich zkušenosti a dovednosti jsou nedoceněny či zcela ignorovány.
Zkušenosti personalistů ukazují, že starší zaměstnanci z benefitů nejvíce oceňují příspěvek na stravování (71 %), programy na podporu zdraví a zdravého životního stylu (68 %) a podporu při zvládání nových technologií (34 %). Způsob, jak by firmy mohly podpořit zaměstnávání této věkové skupiny, vidí dotázaní personalisté v mentoringu od mladších kolegů (56,4 %), například ve zmiňované oblasti technologií. Zde se ale názory personalistů a samotných uchazečů o zaměstnání rozcházejí.
Zatímco personalisté vidí potenciál v mentoringu, mezi zaměstnanci staršími 55 let o podobné programy velký zájem příliš není. „Něco takového by uvítalo pouze 3,2 % respondentů, stejně tak příliš netáhne wellbeing (21 %) či rekvalifikační kurzy (18,1 %). Naopak by zaměstnanci nejvíce ocenili, kdyby zaměstnavatelé zapracovali na zvyšování povědomí o přínosech starších pracovníků (46,5 %). Starší zaměstnanci přinášejí na trh své know-how, jejich zaměstnávání navíc podporuje diverzitu na pracovišti, která je důležitá pro rozvoj celé společnosti,” dodává Ondřej Přerovský.