Jak zběhlí jste v programovacím jazyku Python? Trpíte syndromem FOMO? Pokud jste těmito otázkami zmateni, nejste sami. Může se zdát, že mladší generace mluví jiným jazykem, který je formován technologickými změnami, do kterých se narodila. Není divu, že vedoucí společností se tuto propast snaží překlenout: chtějí efektivněji pracovat se svými mladšími zaměstnanci a porozumět nové generaci zákazníků. To vše vede k přijetí reverzních mentoringových programů.

Nyní je reverzní mentoring nabízen společnostmi, jako je BBC a Microsoft. V praxi to znamená, že zkušeným starším zaměstnancům je do páru přiřazen mileniál, tedy někdo z generace, která dosáhla dospělosti na přelomu tohoto století. Myšlenka spočívá v tom, že mladší z obou naladí staršího zaměstnance na vlnu nejnovějšího vývoje v oblasti technologií a kultury, a pomůže tak společnosti spojovat různé generace zaměstnanců a účinněji konkurovat.

Reverzní mentoring začal těsně předtím, než řady pracovníků posílili mileniálové. V roce 1999 firma General Electric využívala mladé zaměstnance, aby starší vedoucí pracovníky učili, jak používat internet. V posledních letech je reverzní mentoring na vzestupu, protože rychlé tempo digitalizace otřásá základy ve vedení firem.

Mohou se však služebně starší pracovníci s desítkami let zkušeností opravdu přiučit od kolegů, kteří čerstvě vyšli vysokou školu, něco, co změní společnost? Nebo je reverzní mentoring jen módním výstřelkem, který by mohl nadělat více škody než užitku?

I když je program reverzního mentoringu míněný dobře, může způsobit, že se starší zaměstnanci budou cítit nedocenění a nadbyteční. Takže zde je odvrácená strana toho, co reverzní mentoring může způsobit, a praktiky, kterým je lépe se vyhnout.

Mládí neustále pospíchá, to však také znamená, že má jepičí život. Investování času k získání informací o nejaktuálnějších směrech a technologiích může mít smysl pro vaše marketingové manažery a vývojáře produktů. Ale ostatní vedoucí společnosti to bude zdržovat.

Dokonce i ty nejupjatější společnosti a oddělení mohou těžit z technických dovedností, které jsou mezi mladší generací stále běžnější, například programovací jazyk Python. Je to jeden z nejpopulárnějších jazyků a používá se všude, od webových aplikací až po NASA.

Ředitelé si nemusí kód psát sami, ale když mu budou rozumět, budou vědět více o detailech, které vytvářejí prostředí zákazníka, a mohou tak své firmě stanovit lepší strategické priority pro digitální doménu. Tuto zkušenost v rozhovoru pro Harvard Business Review potvrzuje i Jon Einkauf, produktový manažer společnosti Amazon AWS, který studoval informatiku v rámci svého magisterského studia: „Mohu klást otázky k věci, mohu v případě potřeby zatlačit na vývojáře a jsem pyšný na to, že jsem se dokázal naučit něco, co jsem potřeboval.“

Článek v plném znění na blogu Regus Work